Nevyžádané rady -> nemusíte je číst!

Tento příspěvek věnuji všem, kteří mají častou snahu radit a pomáhat ostatním a přitom se to často otáčí proti nim

Věnuji ho všem i sobě samému, pomůže tedy minimálně alespoň mně a tím může pomoci i dalším..

Začnu pro mě tím nejdůležitějším poznatkem a tím je, že nelze objektivně posuzovat příběh někoho jiného, když jste neobuli jeho boty a neprošli výmoly i rovinky, které dotyčný prošel. Také jste necítili jeho pocity při tom kráčení a nezažili ty situace, které dotyčný na těchto cestách zažil.

Neznáte tedy celý příběh a těžko tedy posoudíte i ty důvody, proč se v nějaké situaci dotyčný chová dle Vás nepatřičně.

Nepatřičné chování to však neomlouvá, přesto potřeba přílišné kritiky je běžně u lidí, kteří se sami do zrcadla podívat neumí. Ne náhodou potkáváte lidi, kteří Vás iritují a které soudíte, ale nejste tu od toho, abyste byli soudci s verdiktem pro obžalované. Takové soudy nikomu nepomáhají, měnit lidi lze s láskou, pochopením, nacítěním se do nich a vhodnými klidnými slovy.

Je hloupé, když soudíme kriticky lidi, přestože se do nich nedokážeme vcítit a porozumět, proč se tak chovají. Kritika typu: „Chováš se jako vůl!“ -> vážně nikomu nepomůže a vypovídáš o nás samých.

„Vůl vidí voly všude, neboť se sám tím největším volem stává – avšak neví o tom a tak poukazuje jen na ty druhé, v nichž se sám vidí“

„Soudit takto někoho, komu nerozumíme, je tedy blbost. Je to jako neumět počítat a přitom řešit rovnici o třech neznámých a doufat, že to přinese správný výsledek“

O takových lidech to hodně poví, soudci se totiž také se soudy sami setkají a obvykle kritiku nesnesou a za svou pravdu se pak hádají! Je to naprosto komické, ukazuje to právě na jejich problémy, které si sami utvářejí. Vědomí lidé se do těchto her nenechají vtáhnout, nemají to totiž zapotřebí. Obzvlášť když cítí, že jejich světu nebylo porozuměno, světu, ve kterém jsou naprosto šťastní. Mají svůj vlastní vnitřní kompas a tak naše nadávky nebo rady, jednoduše není důvod poslouchat.

Nyní si rozebereme tu přílišnou potřebu pomoci ostatním, tito lidé se často stávají tzv. „HLOUPÝMI DOBRÁKY“ -> také se to o nich říká „ZA DOBROTU, NA ŽEBROTU“ -> to rčení vážně nevzniklo jen tak.. Pamatuji si velice dobře, když se mi takových nevyžádaných rad a pomocím dostávalo!

Jistě.. potřeboval jsem na své cestě takové zkušenosti, abych je později odmítl, ovšem ne vždy to protější strana pochopí a tak trvá na své pomoci a svých úhlech pohledu a stojí tvrdohlavě za svým, přestože ten váš pohled běžně ani nevidí a vidět nechtějí! Ale to už je jejich boj plný vnucování.

„Víte.. ono je třeba nechat tyto „tvrdohlavé dobráky“ nechat narazit hlavou proti zdi, většinou nabízí jen dvě možnosti – necháte si pomoci a nebo se urazí – nechť jsou tedy uraženi“

Dám zde takový malý příklad z osobních zkušeností: Pokud se cítíte lépe, než kdykoliv předtím a někdo za Vámi přijde a začne Vám předhazovat problém o tom, jak žijete, že je to vlastně vše jinak a nemáte být tak šťastní.. budete ho snad poslouchat?

Ani se teď nemusíme bavit o tom, jestli se ten někdo mýlí a nebo má pravdu. Vemte v potaz, že se třeba někdo zblázní! Ve vašich očích to bude blázen a ne že by fetoval nebo tak něco.. prostě se směje od ucha k uchu a vy nechápete proč, prostě pro Vás blázen – nebo pro ty „tvrdohlavé dobráky.“

Proč byste mu měli jako potřebu tu radost brát? Zvlášť když absolutně nechápete jeho život, jeho vnímání, vždyť on se má zřejmě mnohem lépe, než vy. On totiž problém nemá, takže kdo tu má problém?

Tušíte správně.. je to jen a jen problém toho, kdo si jej stvořil, ten blázen takového člověka k radosti nepotřebuje, je šťastný sám o sobě a tak se s ním prostě rozloučí a ani mu to nebude líto a víte proč? Protože je šťastný a nepotřebuje, aby mu někdo dokazoval, že je vlastně nešťastný.

Tak se stává, že mnohem větším bláznem se stává ten, kdo se mu to snaží rozmluvit! Je to jako příklad s volem, jež vidí voly všude kolem, ale sebe nevidí a není omluvou, že to myslel dobře. Nikdy nikomu nic nenuť! Je to snad závist, neschopnost porozumět nebo nechat rozhodnutí na druhém?

To už je fuk, to ať si řeší ti, co si tento problém způsobili, aneb kdo hledá problémy, ten je také najde a bude si je muset sám vstřebat, to je jisté.. to byl tedy příklad nevyžádaných rad a úhlu pohledu, který se cpe druhým..

Také jsem měl etapu života, kdy jsem se snažil „V DOBRÉ VÍŘE VŠEM PORADIT A ZACHRÁNIT SVĚT“, toto období ovšem pominulo a již mě to přešlo, teď chci jen „ZACHRÁNIT SVĚT“ 

Víte.. prvně je třeba, aby každý zachránil sám sebe, aby mohl zachraňovat ostatní 🙂 a svět si tvoříte každý dle svého vnímání, vy mu dáváte ty nálepky jaký je, ale on je i bez Vás a vašich nálepek -> „JE TŘEBA TEDY ZACHRÁNIT TEN SVŮJ SVĚT – ZAMĚŘIT SE NA SEBE“

Prvně přece vyplavete na břeh, abyste se dál netopili, než abyste předávali svůj způsob topení dál. Přitom se často stává, že topící se učí plavat a říká jak už vše zvládá, jak všude byl a vše zná! O takových lidech se říkává „TY JSI NĚJAKÝ CHYTRÝ, NEBYL JSI VČERA V KINĚ?“ – některá přirovnání jsou dokonalá! Alespoň tedy pro můj svět a mé vnímání..

Takoví chytráci, co neví vlastně téměř nic a učí se ještě plavat – oni si jen myslí, že ví vše, ale nikam ty jejich rady nikoho neposouvají, spíš ještě udělají mnohem více škody! Ano.. lidé se tu topí, ale ještě absudrnější je, že mají utkvělou představu, že pomůžou jiným topícím se lidem a tak se jich topí ještě více, kolikrát i ti, co už by vylezli na břeh! 

Občas o sobě říkají: „VÝBORNĚ UMÍM POMOCT DRUHÝM, ALE SOBĚ NE“ ale je to iluze – utíkej pryč, když to uslyšíš, neboť ti vážně přijde moudré učit se plavat toho, co se topí? … Je to jako kdybych neuměl postavit zeď a přesto se ke svatbě nabídl! Jak dlouho ta zeď bude stát a bude vůbec stát? Třeba spadne na prvního kolemjdoucího, co půjde kolem.

Tak se tedy stává, že v dobré víře a plni svých iluzí, děláme vše ještě mnohem horší, než jak to bylo. Z vlastní zkušenosti, kdy se mi doslova převrátit život naruby (nebo lépe se absolutně rozpadl a zákonitosti které platily, tak přestaly dávat smysl), jsem zjistil jednu úžasnou věc. Před „probuzením“ se do světa, jak jsem ho znal (toho mého, mluvíme o mé práci na sobě a na tom, jak jsem jej vnímal) se tedy vše různě utvářelo, není teď důležité jak. Důležité je, že mi okolí přestávalo rozumět, v jejích očích jsem se zbláznil, ta etapa proběhla velice rychle a šla stále rychleji.

Tak se stalo, že po roce tohoto utváření jsem se stal pro různé lidi z okolí bláznem úplně a poté jsem se stal bláznem i pro lidi, co svět vnímali ještě nedávno podobně jako já, kteří do mého života přišli, no a poté zase odešli a dost možná ještě někteří odejdou a přijdou zase další. Mnozí z nás co jsou na cestě svého sebe-vývoje a postavení se za sebe se toho bojí! Je to však úžasná a velká zkouška života a když jí projdete, bude to OSVOBOZUJÍCÍ!

A je to v pořádku.. tak už to chodí „STEJNÉ PŘITAHUJE STEJNÉ, VRÁNA K VRÁNĚ SEDÁ“ … Nepotřebuji pomoct! Lidé hledají pomoc ve svém vnějším světě a nemohou ji najít, protože hledají odpovědi z venčí! Ze začátku je třeba, aby nás někdo nebo něco navedlo, lidé jsou tak zvyklí, ovšem to už neplatí v mém světě -> VIZ VIDEO..

https://www.youtube.com/watch?v=N6ZVECCWchg&t=22s

Víte.. já si rád vyslechnu, když mi někdo radí a rád to i vezmu za své, když na to přijde, ale vnitřně cítím, jestli to se mnou rezonuje a nebo ne. Nejde tedy o hlavu a logiku, ono to právě kolikrát smysl vůbec nemá, ale já to tak prostě cítím! Ta intuice je stále silnější, sám sobě jsem tedy svým nejlepším učitelem a vůbec mě poté nezajímá, co si o tom lidé jež tu cestu nepochopí myslí. Soucítím s nimi neboť vidím, že to nemohou pochopit. Povím teď něco o pravidlech pomoci, tak jak to tedy vnímá moje maličkost 🙂

„Když se někdo topí a máchá rukama, je obezřetnější ho prvně nechat loknout vody a až pak jej vytáhnout, mohl by vás totiž utopit také „

Je to pravidlo plavčíků, když je někdo ve svém záchvatu opravdu agresivní a je to zase dobře, co by z toho bylo, kdyby se utopili oba? Kdyby Vás topící se stáhl kde dnu? To už byste jako plavčík nikoho nezachránili a tak jsme u toho, myslet převážně prvně na sebe! Jde tedy v první řadě o Váš život a o vaši cestu pokud jej ztratíte, pokud ztratíte cestu, nemůžete tady pomoci už nikomu, ani sobě samým.

Tento příklad se děje v životě stále.. někdo radí a druhý to nebere a kope, protože to nedokáže přijmout -> tam se radit prostě nemá, není možné pomoct! Ponaučením tedy je, že si nabijete při pomáhání nos „ZA DOBROTU NA ŽEBROTU“ a už je to tu znovu, vůbec jste nepochopili, že nemáte pomáhat tam, kde se o to nestojí a především máte ještě osobně růst, pracovat na svém sebe vývoji, protože jinak byste tohle jednoduše věděli, není to nic složitého na pochopení 🙂 Jak to vím?

Protože cítím, kdo o pomoc nestojí a nedávám mu ji, já už si nos nabil a zaměřil se tedy raději na sebe -> to je ten první krok, aby vůbec šlo pomáhat -> mít to prvně zpracované v sobě! Kadeřník se také prvně zaučuje, než bude moct udělat účes nevěstám na svatbu, jen si představte sebe jako nevěstu nebo svého ženicha, jak má na hlavě vystříhané cosi v tento slavný den!

A kadeřník to přitom myslel dobře.. je to ovšem ta nejhorší pomoc, jakou mohl udělat a přesně o tom se tu bavíme! Není ani omluvou, že chtěl pomoct, prostě to podělal a tak pokud tohle vnímáte, tak ho odmítnete rovnou a je jeho problém, když to nepochopí (ale bavíme se o tom, že mu to řeknete samozřejmě hezky a s láskou).

Občas se také stane, že se najdou takzvaní „LIŠÁCI NEBO VYČŮRÁNKOVÉ“ kteří sice padají se svými problémy ke dnu, ale ve skutečnosti s tím nic moc dělat nechtějí a jen zneužívají pomoci ostatních! Nechají si vyřešit své problémy, ale vzápětí do toho opět spadnou a víte co?

„Budou čekat, že je zase zvednete, otřepete je od prachu a zametenou cestičkou je opět povedete dál a aby to nebylo málo, tak to ještě budou brát jako samozřejmost!“

Vaše snaha bude marná a neoceněná, budete si připadat jako kašpaři a dobře Vám tak! Ano, čtete to správně, tak to funguje, lidé se tu mají něco naučit, sebe vývojově růst a vy za ně řešíte jejich problémy a tak se je řešit nenaučí! Na to samozřejmě doplatíte s nimi, děláte opak toho, co se má dít – máte je nechat bez pomoci spadnout. Vy se máte naučit říct „NE“ a nechat spadnout člověka, který má snahu ostatní zneužívat.

Člověk, který je zvyklý na záchranu, se má se naučit jaké to je, když ji nedostane, aby konečně vstal – učí se tedy obě strany. A vy to tím jen komplikujete a oddalujete ten jeho zlom uvědomění, že dál už tak pokračovat nemůže a třeba mu to ani nedojde a třeba díky tomu i zemře, ale to je život a každého svobodná volba, má to tak být.

Proto je tedy potřeba, aby si lidé naší pomoci opravdu vážili a snažili se doopravdy postavit na vlastní nohy. V opačném případě je to zneužití situace a my je ještě podpoříme v domnění, že nad námi lišácky zvítězili. Oni jsou tedy ve svých očích ti chytří a vy ti hloupí hlupáci a tak vás také berou! Budete jim dobří jen v potížích, jinak pro ně ani nemáte žádnou hodnotu, hezké že? Zažili jste si to někdy? A stačilo to už nebo si to ještě zopakujete? Chce to velké uvědomění a nalezení sebelásky!

Další pravidlo, které je velice důležité: „NEDĚLAT NÁTLAKY A NEPŘEDÁVAT NIC SKRZ NEG. MANIPULACI“ -> lidé to vycítí a nebudou ani poslouchat i kdybyste měli sebe pravdivější pravdu posvěcenou svěcenou vodou a potvrzením od papaláše! – zde jde o nadsázku, mnozí víte, jak se stavím k církvi a jejich způsobu kázání.

Když už radu, tak s láskou a jen jednoduše a ideálně tak, abyste navedli dotyčného, aby si na to přišel. Pomocí otázek a příkladů, jednak si na to přijde tedy sám a navíc si Vás bude vážit a bude si to pamatovat! Je to jako s dětmi.. i dospělí si rádi hrají, jen na to zapomínají. Nikdo nechce slyšet povýšenost nebo křik, každý uvítá spíše laskavá slova od srdce, s pochopením a klidným vyjádřením.

Chytrý versus moudrý
„Chytrý má obvykle potřebu si dokazovat, že opravdu chytrý je a dává to tedy ostatním najevo.. Moudrý to předá s láskou třeba i tak, aby si na to dotyční „jakoby přišli sami“ a ještě je za to pochválí ☘️ Chytrý sice ví, ale hází kolem sebe jed.. moudrý kolikrát vypadá, že ani neví, ale kolem něj se dějí kouzelné věci, kdy začínají vědět i ti, co předtím nevěděli.“

Pokud máte potřebu kritizovat a nadávat, jste hodně daleko od dobrého rádce: „HLEDEJTE RADĚJI BOŽSKÉ V SOBĚ, NEŽ ĎÁBELSKÉ U DRUHÝCH“, nebo ještě lépe -> hledejte božské všude a rozvíjejte to, povzbuzujte sebe i okolí v tom dobrém, tím se vše utváří naprosto přirozeně a s láskou. To ďábelské i božské se k vám pak také vrací!

Teď to bude znít možná zvláštně, ale.. někteří topící se chtějí utopit a vy jim v tom nemůžete zabránit! Nelze tomu zabránit nátlakem, jen láskou a ponecháním svobodné vůle na dotyčném, to on to musí chtít.. ne vy.. pokud to nechápete, jste naprosto sobecké osoby s potřebou ega.

Pochopte, neděláte to pro sebe, ale pro dotyčného a pokud chce opak, je třeba to přijmout! Když to nepochopíte, bude zle, zřejmě uslyšíte něco jako „TY MI NEROZUMÍŠ, JÁ MÁM SVOU HLAVU, NECH MĚ BÝT!“ a třeba Vás také strhnou s sebou.. i to se může stát a to jsme zase u příkladu s plavčíky-> ono se to celkově dost prolíná.. Ano, mají svou hlavu a tak jak mají svou hlavu, tak já říkávám.„Já mám své srdce a svou navigaci“

Má ji každý z nás! Jen ne každý ji objevil, ale až ji objevíte, zjistíte, že jste opravdu sami sobě nejlepším učitelem. Bude to skrz tuhle intuici, kterou nelze pochopit nebo objevit logikou. Tak si tu žiji svůj život a nenechám se vtáhnout do těch lží a manipulací, iluzí, které lidé rádi tvoří a díky kterým tvoří řadu vymyšlených problému a her.

„Jsou to jejich hry a jejich problémy. Často mi přijdou naprosto komické, protože jsou zcela zbytečné.. Je to jako kdyby hodili bumerang a vždy se divili, že přiletí zase zezadu a trefí je do hlavy a vzápětí by ho zase odhodili..„

Na závěr zde uvedu odstrašující příklady, které se často dějí a doufám, že se v nich nenajdete!

Pitvání problémů zprávami nebo na chatu a to do úplných nicotných detailů a plni emocí.. V afektu lidé totiž moc nemyslí a slova umožňují domýšlet se, jak se u toho ten někdo tváří, co je ironie a co ne, co je lichotka a co urážka. Nevidíte mu nebo jí do tváře a neznáte barvu hlasu: „NAPSANÁ SLOVA JSOU NEJLEPŠÍM PROSTŘEDKEM NEDOROZUMĚNÍ“

Má-li někdo potřebu to řešit tímto způsobem, tak se na to vykašlete rovnou a máte pokoj.. je to jeho způsob řešení, ne Váš, tak buď se sejdete nebo si aspoň zavoláte a nebo ať si dělají problémy a domněnky dotyční sami. Nás se to pak netýká, je to jejich věc a jejich chápání světa, to co si myslí a projektují vypovídá to tedy o nich, ne o nás 🙂 

Poslední příklad nejvtipnějších poznámek: „TY JSI VŮL, DEBIL, VŠE JEN PODĚLÁŠ“ -> to je prosím ego, neklid, zlost, povyšování se a potřeba druhému dát najevo, že jste něco víc! On Vám nechce poradit, ono Vám to totiž nijak ani nepomůže, ale říká to dost o něm, o jeho potřebě a jeho způsobu vyjadřování a vnímání.

Pokud vám řekne, že jste „debil“ -> ještě to neznamená, že debil jste, když to dalších 8 miliard lidí neřeklo, ovšem s jistotu mohu potvrdit, že kdo se těmito argumenty ohání, sám se debilem stává a tak se nám to zase prolíná se začátkem, kdy vůl vidí všude voly.

Je to potřeba si něco dokázat a prostředek neomalenců. Týká se lidí, kteří mají pocit, že za vše může někdo jiný, než aby se podívali sami na sebe. Kdyby Vám chtěli sdělit něco, co vám pomůže – sdělí proč vás tak vidí a jak to změnit, jak to dělat lépe.

To je asi vše, pokud jste se v nějakých situacích našli, neberte si to osobně, nejste „hlupáci“, jen se učíte v tomto životě novým dovednostem – a nebo dobře.. možná jste byli hlupáky – chcete-li, ale budete jimi i nadále?

PS: Pokud se Vám článek líbil, budu vděčný, když zde zanecháte palec, také můžete kamkoliv sdílet a nahlédnout do světa meditací pro zklidnění mysli, které zde nabízím, vytvářím a povznáším sebe i druhé.