Změny mého bytí

Změny mého bytí.. zoo-láska.. mysl..

Něco se ve mě změnilo, už při odjezdu z Bosny jsem věděl, že jsem někdo jiný. Cítil jsem to celým svým tělem. Pokud navštívíte pyramidu Slunce zevnitř, pak Vás to zákonitě změní. Propojení místem – vznikne pouto a přístup, ať už budete kdekoliv – pokud o to tedy požádáte, pokud si to budete vnitřně přát a já po tomto spojení toužil.

Jsem zvyklý na své proměny, jdu jim naproti a přijímám je, jsem vděčný za tu možnost neumět se popsat. Byly by to jen výmysly. Vaše představy o Vás samých jsou jen iluze, žádný člověk vás nepopíše stejně. Každý vás vidí jinak, kolik lidí vás potká, tolik je verzí vás samých!

Proto se neztotožňuji s těmito obrazy malířů, kteří malují podle svých možností, podle specifického výběru barev a koneckonců i plátna. Neztotožňuji se s představami lidí o mně samém, já prostě jsem a to co platilo včera, to už neplatí dnes. Ve skutečnosti se měníme každou vteřinou.

Naše tělo stárne a mění se, reaguje na vše kolem. Mám chuť tomu dát perlu a tou je, že to platí jen z určité úrovně vědomí, v té plné úrovni jsme všichni naprosto stejní, ať už uděláme cokoliv. Věřím, že se najde pár bytostí, co tyto řádky pochopí.

S dnešním vztáním z postele mi téměř každý pohled, každý vjem a každá situace přijde jako inspirace, nemohu si pomoci, mám o tom touhu psát a také to dát ven. Pokud to někoho zaujme – osloví, pak je to krásný bonus. Ta slova píši totiž především pro sebe, ale samozřejmě i pro Vás, když už jste se to vy úžasné a dokonalé bytosti rozhodli číst!

Vezměte prosím ovšem v potaz, že při skloubení zmíněných úrovní, může vaše dokonalost spočívat i v tom, že nejste dokonalí a z jiné zase, že jste dokonalí stále i ve chvíli, kdy si to neuvědomujete. Ve své podstatě je vždy vše dokonalé, ať už se jedná o cokoliv, co se kolem vás děje.

O Zoo-lásce

Dnes mě zaujala popisovaná láska pečovatelů v zoo, chápu – jak to myslí a nemám jim to mínění za zlé, ale lásku vnímám jinak. Nepředstavuji si ji jako aspekt k chlubení se v rádiu, kde si zároveň omlouvám a zamlčuji pravdu a tou je utlačování svobody!

Tak schválně, budu tě milovat, zavřu tě do klece, kam tě budu chodit navštěvovat a nosit ti tam jídlo, vážně ti to přijde jako láska? Tato zvířata zde žijí v zajetí a mají zde i mladé, mláďata vyrůstající v zajetí jen díky egoistické potřebě lidského pobavení.

V určité době se to dělo i u lidí, byla to zajímavá doba, někteří ji označují jako otrokářskou, v období válek jsme měli koncentráky a u zvířat je to zoo a je to prý naprosto v pořádku – aspoň tak to říkali v rádiu. Dokonce je to i s láskou, jak říkal pečovatel! Vám to také tak připadá? Přijde Vám fér, že ta mláďata tam nikdy nepoznají své přirozené prostředí?

Nikdy nezakusí svobodu, trpí v kleci bez možnosti proběhnout se, proletět se, potopit se do hloubky a zaplavat si pod vodou. Představte si to, máte křídla a nemůžete letět, nemůžete zažít nikdy ten pocit ve výšce z vyšší perspektivy, který je vám přitom přirozený.. Jaký je to pocit?

„Máte schopnost vyplavat z vody a dělat salta, ale váš švih ocasem nemůžete v té až směšně vypadající louži využít. Ani se Vám nesnaží namluvit, že tohle je oceán. Tak nějak uvnitř cítíte, jak asi vypadá a že zde nemáte být.„

Co třeba nohy? Máte nohy, kterými jste schopni běhat i více jako 100 km/h, ale jste v jakési „výkladní skříni za divným sklem – jako nějaké zboží“ a chodí se tam na Vás podívat tvorové, co se vám smějí.. ťukají Vám na sklo a říkají „čiči“ … Věděli jste o tom, že šelmy dostávají sedativa?

Často jim z toho totiž hrabe, jak chodí sem a tam.. jsou schopny se i zabít, aby už toho nemuseli být součástí! Všechna ta křídla, ploutve, rychlost nohou – jsou Vám zde k ničemu, smiřte se s tím! No nenaštvalo by vás to? A přesto jsou schopná některá ta zvířata člověka milovat, milovat své pečovatele a smířit se s tím. Něco vám povím, tohle je láska!

To co říkal pečovatel v rádiu je směšné. Nejraději bych jim tu roli prohodil a pak s ním udělal rozhovor po deseti letech, ale možná by to nevydržel ani měsíc. Od toho tu ovšem nejsem, o to se postará mistr osud a jeho snoubenka karma – mohu-li to tak tedy říct..

Pokud se budeme bavit o lásce lidsky pojaté, pak ano, ošetřovatel mluvil pravdu z té své úrovně vědomí. Nemějte mu to za zlé, nedokáže to vidět jako vy – nemá smysl se tedy na něj zlobit, ublížili byste tím jen sami sobě.

Pokud chceme dát lásce hlubší význam bez podmínek, pak je třeba tuto egoisticky pojatou lásku lidí pojmout a vstřebat.. nemůžeme za to, můžeme si vzít poučení, jak to nechceme u sebe. Můžeme přestat podporovat tyto šílenosti návštěvou Zoo a přestože je tato „verze lásky“ rozšířená po celém světě a téměř každý takto „milující“ se dívá jen na sebe (aby to jeho těšilo).

„je třeba jim to nemít za zlé, dívejte se na ně jako na nemocné – oni nevědí, co činí“

Lidi těší vlastnění, přetváření druhých, diktování podmínek, dokazování – to ale není láska, je to zdegenerovaně pojatá sobecká činnost člověka, který to za slova lásky schovává.

Bohužel si i myslí, že je to tak v pořádku. Nerozmluvíte mu to.. a já ani nechci, protože nechci být jako takový člověk, co se snaží lásku dokazovat tím, že o ní mluví. Láska je za slovy a ne za divadly kolem, proto je lepší se otočit a jít.. Pohádky o lidsky pojatých lásek mě moc neberou.,

Víte jak se lidé běžně vyptávají, když zmíníte nového partnera?

Jak vypadá? Co dělá, jakou má práci? To jsou dle nich důležité aspekty.. už to mluví za vše, už tím o sobě prozradili mnohé a to se jen zeptali. Zajímá je především fyzická schránka, jestli je ten partner atraktivní, jestliže má přitažlivé partie. Další otázka prozrazuje zájem o zjištění postavení ve společnosti a odhad příjmu podle práce.

Neptají se, co z toho člověka vyzařuje. „Jak se chová k tobě a jak se chová k ostatním lidem? Jaký je jeho vztah k přírodě, zvířatům a životu jako takovému? Váží si dostatečně sám sebe? Rozumíte si i v tichosti beze slov? Respektujete se oba bez omezování toho druhého? Ale to jsou zase pohádky pro tu běžnou populaci„

O naší mysli

Aby to někam vedlo, je třeba nejen cit, ale i zdravou mysl. Bohužel to není jako starání se o svalovou hmotu, to by nám tu kulturisti přímo dominovali moudrostí a poučením pro mnohé. Nicméně starání se o zdravou mysl je jako chodit do posilovny, mám rád tohle přirovnání!

Třeba až po roce dřiny a nebo třech – záleží jak lidé budou spokojení s vyrýsovaným svalstvem. V případě, že stále chodí do posilovny, mohou být, ovšem jakmile přestanou posilovat, svaly ochabují a s myslí je to to samé, je třeba o ni pečovat – starat se o ni!

Nicméně o tělo se obecně staráme, s myslí už je to mnohem horší. Přitom jsou to spojené nádoby, není divu. že je tolik nešťastných a nemocných. Svaly tě šťastnou osobou neudělají, zklidněná vědomá mysl ano.. a jaké jsou praktiky? Je jich mnoho! Různé formy meditací, knížek s uvědoměním, cvičení na pozornost nebo kreativitu.. ani nelze popsat, co vše by se dalo k cvičení mysli zařadit..

„Vesměs naprosto cokoliv, co děláte, dá se s ní pracovat i teď, když čtete tyto řádky.. uvědomujete si nyní svůj dech, své pocity, své myšlenky?„

Lidé ovšem mysl používají opačně a zábavné je, že o tom ani neví a zlobili by se, kdybyste jim to řekli! Mnoho zlozvyků společnosti je nenápadné a pro zblbnutí – ovládnutí mas, které jen slepě následují, co se jim předhodí jako psovi kost.. na to slouží dnešní mysl většinové populace dokonale..

Na rozdmýchávání nešvarů, šíření strachu a potiček skrz rasu, kulturní zvyky, sociální zařazení.. stále si o sobě něco egoisticky myslet a někam se řadit, nesouhlasit proti jiné skupině bez uvědomění, že jsme vlastně všichni jen lidé.. máme dvě ruce, dvě nohy, máme hlavu – alespoň většinou..

Máme tělo a máme zde stejný cíl – žít.. ideálně tak, aby to vyhovovalo všem zúčastněním a všechny to obohacovalo, ovšem zde na Zemi děláme vše rádi jinak a tak se děje přesný opak.. ale proti gustu ☯️🙏 Nemohu ani říct, že by mě přímo osobně těšilo, když se mnou někdo souhlasí a to ať už souhlasí nebo nesouhlasí..

Jsem stále ten stejný „člověk“, ať už se kolem mě děje cokoliv.. V tom je kouzlo, přijímat naprosto vše, co lidé píší, je to totiž jejich pohled – ne váš a tím pádem se Vás nemusí absolutně nic dotýkat =)

Ovšem je dobré zmínit, že je třeba koukat i zpětně, jestli nás to co děláme opravdu vnitřně naplňuje a nebo hrajeme také jen nějaké hry, které nás časem dovedou do temné uličky, kde hezky spadneme zase na zem.. na kolena a třeba se tam vyválíme, bude-li to třeba ☘️

Proto si tak říkám, že nic jiného než souhlasit ani nemá význam, ale myslím to teď z pohledu uznání, že to tak dotyční lidé napsali, nebo řekli, či mysleli.. Ne, že to tak máme my.. uvědomění si, že vše co tu probíhá je jen vyměňování si úhlů pohledů, ale už ne pravd a proto je naprosto hloupé se o něco přít, ať to má každý tak, jak chce, jak uzná za vhodné..

My si nakonec můžeme svobodně vybrat, jestli to budeme poslouchat a jestli na to budeme reagovat, pro některé neslušnost, pro mě docela zásadní a efektivní záležitost, kdy šetřím svůj čas a energii tam, kde jakákoliv slova postrádají smysl.. Lidé se rádi hádají.. a já je poté rád ignoruji nebo pokud jde o internet – tak blokuji.

„Mám tu už slušnou sbírku, je to jako třídit odpad.. pokud někdo reaguje jako plast, patří do plastu, je třeba třídit odpad, lépe se pak dýchá, je to blahodárné pro naše prostředí, ať už to fyzické nebo virtuální! Třídím tedy odpad z lásky k sobě i mému okolí.. ☘️„

S láskou a přáním krásné přítomnosti
Ektara <3

PS: Pokud byste si chtěli počíst více takových příběhů se zamyšlením nad životem, napište mi na info@meditace.cz – napište mi co vás zajímá a třeba k tomu přihlédnu při dalším psaní a nebo Vám nabídnu svou knihu (její počet je omezený, takže tomu nebudu dělat zbytečnou reklamu)..