Co je naším zrcadlem a kdy jsme někomu zrcadlem? Doporučuji především konec článku – ROZUZLENÍ –

Zrcadlem jsem vždy, avšak to neznamená, že jsme stejní jako lidé, jež je kolem sebe vidíme. Neznamená to odraz našich hodnot, jež si tito lidé v sobě nesou, to by bylo velmi jednoduché 🙏💜☯️ Avšak zrcadlem je to, jaké hodnoty v nich vzbuzujeme a jaké hodnoty v nich vidíme – což nemusí být nutně to, co si v sobě lidé doopravdy nesou.

„Jedna věc je co vidíme a druhá co je skutečně zrcadlem. Nejde jen o zrcadlo lidí a přesný odraz nás, jde o zrcadlo života, aby zrcadlo mohlo mít hlubší smysl a mohlo být vážně zrcadlem, je třeba vidět hlouběji a ne jen povrchově“

Jde o náš pohled na život i na lidi a situace v něm, jde o vědomé tvoření a reakce, které přitahují zase další reakce ☯️ Zrcadlem je kolem nás vše.. život samotný je zrcadlem, každý jej vidí po svém 💖✨🍀

Jde o to jestli chceme v zrcadlu umět číst a nebo nad tím mávnout jen rukou s tím, že nefunguje. Uvědomění, že si nepřitahujeme to samé, co skrz druhé a skrz život vidíme – je naprosto správné a důležité, neboť vše se neustále mění a tím se učíme a rosteme. Zrcadlem je to, jak to na nás působí ☯️

Měníme se změnami, novými podněty a nepřitahujeme si nutně to, co chceme, v první řadě si přitahujeme zkušenosti, které si zažít potřebujeme a odráží se v našem životě podle našich reakcí 🙏

Lidé kolem nás, nás učí vidět třeba i to, co vidět nechceme a na co reagujeme s odporem – mohou mít jiné vlastnosti než my a zrovna tak to mohou být i naše vlastnosti, které vidět odmítáme, to už záleží na situaci. Zde je naším zrcadlem minimálně zmíněný odpor – proč se v nás vyvolává?

Často je zrcadlo bráno čistě jak se to lidem hodí a že vlastně neplatí a tak se lidé co jim život nabízí poučení uklidní a poví si – „to co se děje kolem mě o mně nic nevypovídá“ – ale to je hrubý omyl! 🙏☯️💜

To co se děje vypovídá přesně o vás – a o tom jací jste a jak jednáte a přemýšlíte, to však neznamená, že když vidíte opilce a násilníka, tak potlačujete schovaný alkoholismus a agresivitu – avšak to už záleží, co ve vás ta zkušenost vyvolává a jak jste k sobě upřímní..

Nejspíš jste to už někde zaslechli, že je zrcadlo vašeho chování to, jak na vás lidé reagují. Nebo že v každém vidíte sami sebe. Často vidím na diskusích různých duchovních skupin – „nastavuji ti tvé zrcadlo, už ti nehodlám dělat zrcadlo“ – míním se u toho tak trošku potrhat smíchy! 😄 Je to další krásný milník, jež poukazuje na vymlouvání, boj a touhu být lepší, někoho utnout, aniž by si vůbec byli dotyční vědomi hloubky tohoto zrcadlení!

Spatřuji zrcadlo naprosto v každém, také v každé situaci a uvědomuji si, že zrovna tak jsem i já zrcadlem pro druhé. Zrcadlem je i naše uvědomění, jak se zachováme v různých situacích, objevení možností, když situace kolem vnímáme. Zobrazí se nám třeba i předpoklad chování druhých na různé naše aspekty, patří sem i zodpovědnost za dopady našeho chování.

Zrcadlo platí stále, jen mnozí se na to koukají hodně povrchově, nikdo neříkal, že se v zrcadle odráží to samé. Jsme totiž lidé, každý máme trošku jinou esenci a také zde máme různé předsudky a role. Zrcadlem násilného opilce, může být něžná a hodná žena, jež si sama sebe neváží, neboť se snaží i za druhé a marně čeká, až se její muž změní a ocení ji. Ten ji místo toho začne po čase bít, neboť hraje roli agresora a ona roli oběti.

Dalším zrcadlem může být další opilec, kdy se dva opilci porvou – tohle základní zrcadlo vidí téměř každý, ještě se říkává – stejné přitahuje stejné, vrána k vráně sedá (zákon přitažlivosti mají tedy lidé v podvědomí) 🍀

Jiným příkladem může být třeba procházející žena, jež přejde na opačný chodník a povýšeně se dívá jinam a nereaguje, opilec si toho všimne, zapíská na ni a zakřičí: „Jak se nese panička“ … „Tato panička“ si jen tak nepřipustí, že by to bylo nějaké zrcadlo, nicméně vysílala v myšlenkách „ať si mě to individuum nevšimne, ať na mě nemluví“ – vesmír nedává ovšem to, co chcete, ale to, na co myslíte a co je třeba si zpracovat..

Lidé podvědomě na tyto signály reagují, ať už si to uvědomují anebo ne, proto si „panička“ doslova přitáhla pozornost opilce, jež měl potřebu dát jí najevo, že je sice hezká, ale že se z ní „neposere“ … Vesmír tedy vyslyšel prosby a panička najednou potkává „vysněného nápadníka“ – proto pozor na to co si „přejete“ – na co myslíte..

„Jakékoliv chování, jakákoliv myšlenka, cokoliv co vidíš a slyšíš je tvým zrcadlem, celý život je tvým zrcadlem! Je to esence reagující na naprosto každý tvůj způsob vnímání, neboť ty vnímáš a tvoříš, jak svět vidíš a jak reaguješ a tím utváříš, jak tě vidí zase svět a jak reaguje zase na tebe. „

Zrcadlu se tedy nikdy nevyhneme, jsme jím, ať se nám to líbí anebo ne.. jsme životem, jeho esencí a jeho součástí! Zrcadlo dovoluje vidět, co si tvoříme, chápat to a změnit to, co se nám děje. Dovoluje nám přijmout plnou zodpovědnost za náš život a nebýt jen loutkou v roli života na předem připravené scény, kde nemáte na výběr, jak se zachováte.

Když vidím, jak si lidé předhazují „moudra“ o zrcadlech pro „ubití“ druhých, pousmívám se nad komickou situací. Místo aby je zrcadlo povznášelo, použijí jen své „to je tvoje zrcadlo“ – aniž by si všimli, že ta jejich povýšenost se jim neustále odráží a nutí je to pak hrát roli, kde se stále o něčem přou.. Což je samozřejmě čistě zase jejich nepřijímaným zrcadlem, není to vtipné?

Vážně vám to přijde duchovně vyzrálé? Nemá snad každý svou cestu a právo jít a poznávat po svém? Mít jiné úhly pohledu a jiné názory? Mnoho lidí má jen ten svůj a jiné nevidí a pochopitelně také nevidí celý smysl zrcadla a jednotlivých zrcadlení nás všech i jako kolektivu ☯️

Mluvím tedy čistě za sebe, protože je mi jasné, že ne každý se mnou bude souhlasit. Uvědomuji si, že je naprosto v pořádku i nechtít vidět více částí a úhlů pohledů a že nemá smysl tedy někoho přesvědčovat. Nepíšu to, abych se teď s někým hádal a předem se omlouvám, jestli někoho budu ignorovat, nebo se zasměji, nebo do něj dloubnu a nebo mu dám třeba ironicky za pravdu a udělám si srandu třeba i sám ze sebe – já totiž opravdu předem netuším, jak se zachovám, jaká možnost mi bude připadat nejatraktivnější.

„Mou snahou je mít co nejvíc možností otevřených, pro mě je vědomá práce o tom, nenastavovat stále stejná zrcadla, ale mít na výběr. „

Mnoho lidí na výběr nemá a jak se jich něco dotkne, bývají agresivní nebo ublížení, chtějí se dohadovat anebo raději mlčí či utíkají. Snaží se to pochopit a nebo jsou sebestřední a nepříjemní. Třeba jen řeknou, ok.. máš to tak a s jakýmsi pochopením to nechávají být a nebo to řeknou s přetvářkou a přitom je to vnitřně šíleně žere. Je třeba upřímnost a chuť vidět své emoce.

Tolik možností, napadl mě opravdu jen zlomek všeho možného, téměř nic jsem nevytvořil, ale vím, že mám na výběr a že vám mohu připadat všelijak, vemte však prosím v potaz, že to je zase vaše zrcadlo a otázkou je, proč mě tak jak mě vidíte – vidíte a čím jste si to způsobili.

Neříkám, že nemohu mít špatný den a že není mým zrcadlem a mou vizitkou podrážděnost lidí kolem mě, ono to však bývá i opačně a ti podráždění často již podráždění byli a vidí chyby na všech okolo. Důležité tedy je, jaký to na mě má a nebo nemá vliv, jestli mám na výběr a jak se zachovám. Jestli budu jen další loutkou, jež se nechá ovládnout emocemi okolí a s reakcí zatemněného mozku, ublíženého ega, anebo budu jednat vědomě 🍀

To jsou za mě tajemství zrcadla! A stejně jsem nešel do hloubky, nicméně jsem naznačil, že když jste hnusní a druzí jsou pak také hnusní – jedná se o nejprimitivnější základní odraz zrcadla. Kdo vidí jen tohle, nevidí skoro nic. V hloubce sebe samých máme totiž všichni stejnou esenci, v té nejhlubší esenci mimo tu zde porovnávanou individualitu jsme totiž všichni jedno a totéž ✨ Dalo by se tedy říci, že když nadáváme druhým, nadáváme sobě, když si jich nevážíme, nevážíme si sami sebe a tak dále.. ☯️

„Když někoho obdarujeme úsměvem, obdarujeme sebe. Pokud to pochopíme, přestaneme si ubližovat a budeme si dopřávat ty nejkrásnější zrcadla života, jakých jsme jen schopni. Ráj na zemi již za života můžeme díky těmto uvědoměním tvořit již tady a teď 🙏💖✨“

Takže pozor, až vám někdo bude povídat o zrcadlech, protože to je zase jeho zrcadlem, včetně toho jaké volí slova, jaká z toho jde energie a jaký je vlastně záměr jeho sdělení.. a to už nechám na vás 💜🍀

Úžasný příspěvek k tématu ze 4 dohod, ROZUZLENÍ NA ZÁVĚR

Díval se na své ruce , cítil své tělo a najednou zaslechl vlastní hlas, jak říká: ,,Jsem stvořen ze světla, jsem stvořen z hvězd.“ Znovu pohlédl na oblohu a uvědomil si, že hvězdy světlo nevydávají, ale že jsou z něj samy stvořeny. ,,Vše vzniká ze světla, „řekl.“ Skutečné my je čistá láska, čisté světlo, „řekl.“ Toto poznání změnilo jeho život.

Jakmile jednou poznal, kým skutečně je, pozoroval jiné lidi a ostatní přírodu a byl udiven tím, co viděl. Ve Všem viděl sám sebe – v každém člověku, v každém zvířeti, v zemi. V těchto několika okamžicích pochopil vše. Byl velmi rozrušen a srdce měl naplněné mírem. Nemohl se ani dočkat, aby svému lidu řekl, co objevil. Ale neexistovala slova, jak by jim to mohl vysvětlit. Pokoušel se to sdělit jiným, ale nerozuměli mu.

Viděli však, že se změnil a že z jeho očí a hlasu vyzařuje cosi krásného. Povšimli si, že již dlouho o nikom a o ničem nevyslovuje žádné soudy. Už nebyl jako ostatní. Každého dokázal pochopit, ale nikdo nerozuměl jemu. Věřili, že je vtělením Boha, ale on se vždy, když to slyšel, usmál a říkal: ,,Je to pravda. Jsem Bůh. Ale Bohem jste i vy. Jsme stejní, vy i já. Jsme obrazy světla.“ Ale lidé mu stále nerozuměli.

Objevil, že je zrcadlem ostatních lidí, zrcadlem, ve kterém mohl spatřit sebe. ,,Každý je zrcadlem,“ řekl. Viděl sama sebe v každém, ale nikdo neviděl jako sama sebe jeho. Poznal, že každý sní, ale bez vědomí, bez poznání toho, čím skutečně je. Nedokázali ho vidět jako sebe samé, protože mezi zrcadly byla zeď mlhy nebo kouře. A tato zeď byla vytvořena z výkladů obrazů světa – ze Snu lidí.