Projekt CIA: Ovládání mysli známé jako MK Ultra

Kdo má téma za konspiraci a opravdu hledá, tak zjistí, že je to naprosto otevřené a fakticky doložené téma. Mám pro Vás také plno odkazů a poznatků i souvislostí k dohledání a pročtení! Vytřeštil jsem oči a zkoumal jakým způsobem je svět ovládaný skrze Aspen Institut, jež dokáže skrze tajný projekt MK Ultra zabíjet lidi z vlastních i cizích řad (z pohledu U.S.A.) a to skrze tajné služby, které vnímají lidi spíše jako pokusné králíky.. 

Jsou schopni dokonce najímat a přikrývat i ty nejmorbidnější větce známé z historie, jež měli skončit odsouzením smrti za své nacistické projevené choutky během druhé světové války.. Ale bylo tomu přesně naopak! Dočkali se uznání a nových pracovních podmínek, laboratoří a otevřeného pokusného vlivu na vybraných subjektech..

Doporučuji sledování těm, co na to mají žaludek a chtějí znát podrobnosti za oponou.. Historii, jež však stále trvá doteď ještě v mnohem hlubším formátu svého působení.. 

„Pro povahy co nechtějí zničit či měnit svou realitu dění ve světě

to bude nestravitelné a nedoporučuji to sledovat..“

Přehráním videa souhlasíte se zásadami ochrany osobních údajů YouTube.

Zjistit vícePovolit videoVždy povolit Youtube videa

Ještě než se společně ponoříme do odhalování původně tajného projektu pro manipulaci mysli vedeného CIA v letech 1953 s oficiálním zastavením 1973, jež byl označen jako MK Ultra, je třeba objasnit pár záležitostí té doby. Spojené Státy Americké byly totiž původně pozadu v těchto ohledech ovládání mysli a jak už to bývá, byli schopni téměř všeho, aby se dostali na úroveň tehdejším metodám Sovětského svazu.

Bavíme se o období po druhé světové válce (8.5.1945), zároveň v období studené války (1947 – 1991) a Korejské války (1950 – 1953) a právě zde započaly hlubší důvody k projektu MK Ultra. Američtí vojáci se po návratu ze zajetí chovali krajně neobvykle. Dohody o výměně válečných zajatců přinesly USA nové poznatky, neboť se jim vojáci vraceli jako naprosté trosky se změněnou osobností.

Šlo evidentně o více než běžné mučení a vyslýchání, mnozí totiž nebyly schopni výpovědi, neboť si to nepamatovali! A nejen to, někteří se vrátili se vštěpenou a nezlomnou ideologií Sovětského svazu. Nejen že tedy neřekli nic k technikám výslechu, mučení a dění, ale oslavovali Sověty, křičeli jejich hesla a prakticky se vrátili spíše jako nebezpeční nepřátelé Ameriky, jež se jich spíše chtěla zbavit. Nebyli totiž zařaditelní do společnosti a nepoznávali je ani jejich blízcí, nikdo je tedy nepostrádal! Z pohledu projektu se tedy stávali ideálním subjektem pro testování samotní američtí vojáci.

Zájem o kontrolu mysli a techniky vymývání mozku v USA tedy vzrostl během studené války a to zejména kvůli obavám z možného vlivu Sovětského svazu na zajaté americké vojáky. Je to jeden z důvodů projektu MK ULTRA iniciovaným CIA. Spojené Státy však projevily tento zájem již dříve a v tomto období byly ochotni využít jakékoliv příležitosti a tou byla i druhá světová válka. Nezdráhali se využít i zajatých a nikdy nepotrestaných nacistických vědců, jež dostali příležitost projevit své zvrácené nadání a roku 1953 je angažovali do tajného programu MK ULTRA! Nicméně to již bylo 8 let po druhé světové válce.. můžeme se tedy jen domnívat, na čem a jak pracovali předtím a také na čem pracují dnes!

Nacističtí vědci pracující pro USA unikají trestům!

Je to velice citlivé, kontroverzní a naprosto šílené téma! Mnozí lidé si neuvědomují provázanost událostí historie, závažnost tragických a smrtících pokusů na lidech, jež mají tito psychopati na svědomí. MK ULTRA bylo svým způsobem chápáno mimo jiné jako pokračování nacistických experimentů, které prováděli v koncentračních táborech na Židech a sovětských válečných zajatcích. Byla to díla šílených vědců, jež měli být potrestáni smrtí a přesto jim poskytla CIA krytí a tajně pracovali pro Spojené Státy v oblastech raketové techniky, biologické a chemické války a psychologického výzkumu.

Operace Paperclip byl tajný program Spojených států, ve kterém bylo po druhé světové válce do USA převezeno více než 1 600 německých vědců, inženýrů a techniků z bývalého nacistického Německa pro práci na vládních projektech. Tento program byl prováděn Společným úřadem pro výzkumné cíle (JIOA) a z velké části jej realizovali speciální agenti protišpionážního sboru americké armády (CIC). Mnoho z těchto Němců byli bývalí členové a někteří dokonce bývalí vůdci nacistické strany.

Hlavním důvodem, proč byli tito vědci přijati do USA a nebyli postaveni před soud, byla snaha využít jejich znalostí pro vojenský a průmyslový výzkum, zejména v oblasti raketové techniky a dalších biologických a chemických zbraní. Program také měl zabránit tomu, aby tyto informace padly do rukou Sovětského svazu. Přestože prezident Harry Truman oficiálně zakázal nábor jakýchkoli členů nebo aktivních podporovatelů nacistů, úředníci JIOA a Úřadu strategických služeb (OSS), předchůdce CIA, tento příkaz obešli tím, že odstranili nebo zamaskovali obviňující důkazy o možných válečných zločinech z vědeckých záznamů.

Nicméně samotný prezident Harry Truman, co na oko vydal zákaz náboru nacistů, vydal 3. září 1946 směrnici, která umožnila americkým vojenským oddělením sponzorovat imigraci vědců, kteří byli považováni za “vyvolené, se vzácnou myslí”. Tato politika byla součástí širšího úsilí o přilákání těchto vyvolených do Spojených států a zabránění jejich přesunu do Sovětského svazu. Ve zkratce řečeno, USA ve spojení se svými mnohými tajnými organizacemi (OSS, CIA, FBI, CIC, JIOA) i s prezidentem v čele vědomě a cíleně podporovala v pokusech a experimentech nacistických vědců. Tento program byl prováděn především speciálními agenty americké armády a Counterintelligence Corps (CIC).

Nicméně, FBI, stejně jako CIA a další tajné služby, měla v období studené války svou roli v monitorování a provádění kontrarozvědných operací. Historické dokumenty odhalené podle zákona o zveřejňování válečných zločinů nacistů z roku 1998 ukazují, že FBI měla vztahy s válečnými zločinci a byla zapojena do shromažďování informací o nacistických a válečných zločinech. Tato šílená jednání byla součástí širšího úsilí americké vlády o získání informací a technologií, které byly považovány za klíčové pro konkurenční výhodu během studené války.

Konkrétní příklady nacistických vědců pracujících na MK ULTRA!

Mezi nacistickými vědci, kteří se podíleli na MK Ultra, byli například:

Kurt Plötner, který experimentoval s mescalinem a dalšími halucinogeny na vězních v Dachau23 Později pracoval pro americkou armádu v Německu a zkoumal účinky LSD na lidi.

Theodor Benzinger, který vytvořil přístroj na měření teploty mozku a používal ho na vězních v Buchenwaldu. Později pracoval pro americké námořnictvo a výzkumný ústav Edgewood Arsenal, kde se zabýval studiem senzorické deprivace a hypotermie.

Hubertus Strughold, který byl znám jako „otec kosmické medicíny“ a prováděl experimenty na vězních v Dachau, kteří byli vystavováni extrémním podmínkám tlaku, teploty a kyslíku. Později pracoval pro americké letectvo a NASA, kde se podílel na vývoji programu Mercury a Apollo.

Walter Schreiber, který byl vrchním lékařem německé armády a dohlížel na experimenty s bakteriálními a chemickými zbraněmi na vězních v koncentračních táborech. Později pracoval pro americkou armádu a byl zapojen do výzkumu biologické války a radiace.

Josef Mengele, který byl znám jako „Anděl smrti“ a prováděl hrůzné experimenty na dvojčatech, těhotných ženách, postižených a jiných vězních v Osvětimi. Později uprchl do Jižní Ameriky, kde pokračoval ve svých pokusech a údajně spolupracoval s CIA na vývoji metod kontroly mysli. O tom ještě později a důkladněji!

Heinz Lehmann, který byl průkopníkem v používání antipsychotik a experimentoval s LSD na pacientech s duševními poruchami. Později pracoval pro kanadskou vládu a byl součástí projektu MK Ultra, kde testoval účinky LSD na lidi.

Tito a další nacističtí vědci spáchali mnoho zločinů proti lidskosti, zneužili své postavení a vědomosti k provádění nelidských experimentů na nevinných lidech. Jejich činnost je odsouzeníhodná a neměla by být zapomenuta, ač se tak bohužel stalo.. neboť tito psychopati unikli trestům a nadále byli podporováni! Jakýsi úsměvný nástin celého vyšetřování a prasknutí projektu MK ULTRA nastíním později, nyní se podíváme na vědce, jež nenesou nacistickou nálepku.

Sidney Gottlieb, který byl hlavním chemikem a koordinátorem MK Ultra. Byl zodpovědný za vývoj a distribuci různých drog, jako bylo LSD, heroin, kokain, morfium a další. Experimentoval s těmito drogami na vězních, vojácích, studentech, prostitutkách a dokonce i na sobě.

Louis Jolyon West, který byl psychiatr a profesor na UCLA. Byl zapojen do projektu MK Ultra, kde zkoumal účinky LSD, elektrošoků, izolace a hypnózy na lidi. Byl také podezřelý z účasti na vraždě slona Tuska, kterému podal smrtelnou dávku LSD.

Ewen Cameron, který byl skotský psychiatr a prezident Americké a kanadské asociace psychiatrů. Prováděl experimenty na pacientech s duševními poruchami v Kanadě, kde je vystavoval extrémním dávkám LSD, elektrošokům, smyslové deprivaci a násilnému přehrávání zvukových záznamů. Cílem bylo vymazat jejich vzpomínky a přeprogramovat jejich osobnosti. Tyto a další vědci se prohřešili dřívějšími testy na lidech, které byly neetické, nezákonné a často fatální. Jejich experimenty způsobily mnoha lidem trvalé poškození, utrpení a smrt. Jména jednotlivých vědců jež jsem doložil jsou dohledatelné, například zde přikládám další informace k Cameronovi.

Po stopách J. Mengela a programu na ovládání mysli Monarcha! Článek odhaluje tajné informace, jež jsou odmítány často jako konspirační.. přestože každému je jasné, že to co bylo odtajněno jako MK ULTRA je obrazně setina toho, co opravdu dělali.

Programování monarchy je technika ovládání mysli zahrnující prvky satanského rituálního zneužívání (SRA) a mnohočetné poruchy osobnosti (MPD). Využívá kombinaci psychologie, neurovědy a okultních rituálů, aby mezi otroky vytvořil alter personu, kterou mohou manipulátoři spustit a naprogramovat. Monarchové otroky používá několik organizací spojených se světovou elitou v oblastech, jako je armáda, sexuální otroctví a zábavní průmysl. 

Jedná se o pokračování projektu MK-ULTRA, programu pro ovládání mysli vyvinutého CIA a testovaného na armádě a civilistech. Metody jsou úžasně sadistické (celým jejich účelem je traumatizovat oběť) a očekávané výsledky jsou děsivé: Vytvoření otroka ovládaného myslí, který může být kdykoli spuštěn k provedení jakékoli akce požadované manipulátorem.

V průběhu historie bylo zaznamenáno několik zpráv popisujících rituály a praktiky připomínající ovládání mysli. Jeden z prvních spisů zmiňujících použití okultismu k manipulaci s myslí lze nalézt v Egyptské knize mrtvých. Jedná se o kompilaci rituálů, intenzivně studovaných dnešními tajnými společnostmi, která popisuje metody mučení a zastrašování (k vytvoření traumatu), používání lektvarů (drogy) a sesílání kouzel (hypnóza), což nakonec vede k úplnému zotročení zasvěcenec. Jiné události připisované černé magii, čarodějnictví a posednutí démony (kde je oběť animována vnější silou) jsou také předchůdci programování.

Motýl Monarcha

Ovládání mysli Monarcha je pojmenováno po motýlovi Monarchovi – hmyzu, který začíná svůj život jako červ (představující nevyvinutý potenciál) a po období zakuklení (programování) se znovuzrodí jako krásný motýl (nové stvoření). Motýl Monarcha má geneticky zkéodováno, kde se narodil (zná své kořeny) a tyto znalosti předává prostřednictvím genetiky svým potomkům (z generace na generaci). To bylo jedno z klíčových zvířat, které vědcům pomohlo studovat fakt, že znalosti lze předávat geneticky.

„Když člověk podstupuje trauma vyvolané elektrošoky, dostaví se pocit točení hlavy; jako by se člověk vznášel nebo se třepotal jako motýl. Je zde také symbolické znázornění vztahující se k proměně nebo metamorfóze tohoto krásného hmyzu: od housenky přes zámotek (spící, nečinnost) až po motýla (nové stvoření), který se vrátí do svého původního místa. Takový je migrační vzorec, díky kterému je tento druh jedinečný.“

V průběhu 20. století se však ovládání mysli stalo vědou v moderním slova smyslu, kde byly systematicky pozorovány, dokumentovány a experimentovány tisíce subjektů. Jednu z prvních metodických studií o ovládání mysli na základě traumatu provedl Josef Mengele, lékař pracující v nacistických koncentračních táborech. Zpočátku se proslavil tím, že byl jedním z lékařů SS, kteří dohlíželi na výběr přijíždějících vězňů. Určovali, kdo má být zabit a kdo se má stát nuceně nasazeným. Je však znám především tím, že na vězněch tábora, včetně dětí, prováděl příšerné lidské experimenty, pro které byl Mengele nazýván „Andělem smrti“.

„DR. GREEN (Dr. Joseph Mengele): Nejvýznamnějším programátorem, možná by mu někdo mohl dát titul otce Monarch Programming, byl Joseph Mengele, bývalý lékař nacistického koncentračního tábora. Tisíce otroků ovládaných myslí Monarch v USA měly „Dr. Green“ jako jejich hlavní programátor.“ [1. Fritz Springmeier, Illuminati Formule to Create a Mind Control Slave]

„Dr. Joseph Mengele z proslulé Osvětimi byl hlavním vývojářem traumatologického projektu Monarch Project a programů CIA MK Ultra na ovládání mysli. Mengele a přibližně 5 000 dalších vysoce postavených nacistů byli tajně přemístěni do Spojených států a Jižní Ameriky po druhé světové válce v operaci označené Paperclip. Nacisté pokračovali ve své práci ve vývoji technologií ovládání mysli a raketových technologií na tajných podzemních vojenských základnách. Jediná věc, o které nám bylo řečeno, byla raketová práce s bývalými celebritami nacistických hvězd, jako je Warner Von Braun. 

Vrazi a mučitelé nevinných lidských bytostí byli diskrétně drženi mimo dohled, ale měli plné ruce práce v amerických podzemních vojenských zařízeních, která se postupně stala domovem tisíců a tisíců unesených amerických dětí unesených z ulic (asi jeden milion ročně) a umístěných do železných tyčových klecí naskládaných od podlahy ke stropu v rámci ‚školení‘. Tyto děti by byly použity k dalšímu zdokonalování a zdokonalování Mengeleho technologií ovládání mysli. Některé vybrané děti (alespoň ty, které přežily „výcvik“) by se staly budoucími otroky ovládanými myslí, kteří by mohli být využiti pro tisíce různých prací, od sexuálního otroctví po vraždy. Podstatná část těchto dětí, které byly považovány za postradatelné, byla úmyslně zabita před ostatními dětmi (a jimi) s cílem traumatizovat vybraného praktikanta k naprostému souhlasu a podřízení se“. [2. Ken Adachi, Mind Control the Ultimate Terror]

„Ve zkratce Mengeleho výzkum posloužil jako základ pro tajný,
nelegální program CIA pro výzkum lidí s názvem MK-ULTRA.„

Projekt MK-ULTRA probíhal od počátku 50. let 20. století přinejmenším do konce 60. let 20. století a jako testovací subjekty využíval americké a kanadské občany. Publikované důkazy naznačují, že Projekt MK-ULTRA zahrnoval použití mnoha metodologií k manipulaci s individuálními duševními stavy a ke změně mozkových funkcí, včetně skrytého podávání drog a jiných chemikálií, senzorické deprivace, izolace a verbálního a fyzického zneužívání.

Nejvíce publikované experimenty prováděné MK-ULTRA zahrnovaly podávání LSD nevědomým lidským subjektům, včetně zaměstnanců CIA, vojenského personálu, lékařů, jiných vládních agentů, prostitutek, duševně nemocných pacientů a členů široké veřejnosti, aby mohli studovat jejich reakce.

Rozsah MK-ULTRA však nekončí. Experimenty zahrnující násilné elektrošoky, fyzické a psychické mučení a zneužívání byly systematicky používány u mnoha subjektů, včetně dětí.

Ačkoli přiznanými cíli projektů bylo vyvinout metody mučení a výslechů pro použití na nepřátele země, někteří historici tvrdili, že cílem projektu bylo vytvořit „mandžuské kandidáty“, naprogramované k provádění různých činů, jako jsou atentáty a další tajné mise.

MK-ULTRA byl představen různými komisemi v 70. letech 20. století, včetně Rockefellerovy komise z roku 1975. I když se tvrdí, že CIA po těchto komisích takové experimenty zastavila, někteří informátoři se objevili a prohlásili, že projekt prostě šel „pod zem“. “ a Monarch Programming se stal klasifikovaným nástupcem MK-ULTRA.

Dosud nejusvědčující prohlášení vládního úředníka ohledně možné existence projektu MONARCH bylo získáno Antonem Chaitkinem, spisovatelem publikace The New Federalist. Když byl bývalý ředitel CIA William Colby přímo dotázán: „A co monarcha?“ odpověděl rozzlobeně a nejednoznačně: „To jsme zastavili mezi koncem 60. a začátkem 70. let.“ [3. Anton Chaitkin, „Franklinovi svědci zapletou FBI a americké elity do mučení a vraždění dětí“, The New Federalist]

Ačkoli nikdy nebyla oficiálně připuštěna existencr programování Monarcha, prominentní výzkumníci zdokumentovali systematické používání traumatu u subjektů pro účely kontroly mysli. Monarchovy otroky využívají hlavně organizace k provádění operací pomocí subjektů vycvičených k plnění konkrétních úkolů, kteří nezpochybňují rozkazy, nepamatují si své činy a v případě odhalení automaticky páchají sebevraždu. Jsou dokonalými obětními beránky pro vysoce postavené atentáty (viz Sirhan Sirhan), ideálními kandidáty na prostituci, otroctví a soukromé filmové produkce. Jsou také perfektními loutkovými umělci pro zábavní průmysl.

Programátoři Monarcha způsobují subjektům intenzivní trauma pomocí elektrošoků, mučení, zneužívání a myšlenkových her, aby je donutili oddělit se od reality – což je u některých lidí přirozená reakce, když čelí nesnesitelné bolesti. Schopnost subjektu disociovat je hlavním požadavkem a zjevně se nejsnáze vyskytuje u dětí, které pocházejí z rodin s více generacemi zneužívání. Mentální disociace umožňuje psovodům vytvořit v psychice subjektu zazděné persony, které pak lze libovolně programovat a spouštět.

„Programování kontroly mysli založené na traumatu lze definovat jako systematické mučení, které blokuje schopnost oběti pro vědomé zpracování (prostřednictvím bolesti, teroru, drog, iluze, smyslové deprivace, smyslové nadměrné stimulace, nedostatku kyslíku, chladu, tepla, točení, mozkové stimulace). a často blízko smrti), a pak využívá sugesci a/nebo klasické a operantní podmiňování (v souladu s dobře zavedenými principy modifikace chování) k implantaci myšlenek, směrnic a vjemů do nevědomé mysli, často v nově vzniklých traumatech- indukované disociované identity, které nutí oběť dělat, cítit, myslet nebo vnímat věci pro účely programátora. Cílem je, aby se oběť řídila pokyny bez vědomého vědomí, včetně provádění činů, které jsou zjevným porušením morálních zásad oběti, duchovního přesvědčení a vůle.

Níže je uveden částečný seznam těchto forem mučení:

1. Zneužívání a mučení

2. Uvěznění v krabicích, klecích, rakvích atd. nebo pohřbení (často s otvorem nebo vzduchovou trubicí pro kyslík)

3. Upoutání pomocí lan, řetězů, manžet atd.

4. Téměř utonutí

5. Extrémní horka a chlad, včetně ponoření do ledové vody a spalování chemikálií

6. Stahování kůže (u obětí, které mají přežít, jsou odstraněny pouze horní vrstvy kůže)

7. Točení (moání havy

8. Oslepující světlo

9. Výboj elektrickým proudem

10. Nucené požití nepříjemných tělesných tekutin a látek, jako je krev, moč, výkaly, maso atd.

11. Zavěšený v bolestivých polohách nebo hlavou dolů

12. Hlad a žízeň

13. Spánková deprivace

14 Komprese pomocí závaží a zařízení

15. Smyslová deprivace

16. Léky k vytvoření iluze, zmatenosti a amnézie, často podávané injekčně nebo intravenózně

17. Požití nebo intravenózní podání toxických chemikálií k vyvolání bolesti nebo nemoci, včetně chemoterapeutických látek

18. Přitažené nebo vykloubené končetiny

19. Aplikace hadů, pavouků, červů, krys a dalších zvířat k vyvolání strachu a znechucení

20. Zážitky blízké smrti, obvykle udušení udušením nebo utonutím, s okamžitou resuscitací

22. Nucený vykonávat nebo být svědkem zneužívání, mučení a obětování lidí a zvířat, obvykle s noži

23. Nucená účast v otroctví

24. Zneužívání k otěhotnění; zárodek je pak potracen pro rituální použití, nebo dítě je vzato k oběti nebo zotročení

25. Duchovní zneužívání, aby se oběť cítila posedlá, obtěžovaná a vnitřně ovládaná duchy nebo démony

26. Znesvěcení židovsko-křesťanského přesvědčení a forem uctívání; zasvěcení Satanovi nebo jiným božstvům

27. Zneužívání a iluze k přesvědčování obětí, že Bůh je zlý, jako je přesvědčování dítěte, že ho Bůh zneužil

28. Chirurgie za účelem mučení, experimentování nebo vyvolání vnímání fyzických nebo duchovních bomb nebo implantátů

29. Ubližování nebo vyhrožování ublížením rodině, přátelům, blízkým, domácím mazlíčkům a dalším obětem s cílem vynutit si dodržování předpisů

30. Použití iluze a virtuální reality ke zmatení a vytvoření nevěrohodného odhalení [8. Ellen P. Lacter, Ph.D., Druhy mučení snášeného při rituálním zneužívání a ovládání mysli na základě traumatu]

„Základem úspěchu programování ovládání mysli Monarch je to, že mohou být vytvořeny různé osobnosti nebo části osobnosti zvané alter, které se navzájem neznají, ale které mohou vzít tělo v různých časech. Stěny amnézie, které jsou vystavěny traumaty, tvoří ochranný štít tajemství, který chrání pachatele před odhalením, a brání předním osobnostem, které většinu času drží tělo, aby věděly, jak je používán jejich Systém změn. Štít tajemství umožňuje členům kultu žít a pracovat kolem jiných lidí a zůstat zcela neodhaleni. Přední alteranti mohou být úžasní křesťané a hlubší alteranti mohou být nejhorším typem satanského monstra, jaké si lze představit – Dr. Jekyll/Mr. Hyde efekt. Udržování tajemství zpravodajské agentury nebo okultní skupiny, která otroka ovládá, je v sázce hodně. Úspěšnost tohoto typu programování je vysoká, ale když selže, neúspěchy jsou zahozeny smrtí. Každé trauma a mučení slouží svému účelu. Velké množství experimentů a výzkumu bylo vynaloženo na zjištění, co lze a co nelze. Byly vytvořeny tabulky ukazující, kolik mučení může daná tělesná hmotnost v daném věku zvládnout bez smrti.“ [9. Springmeier, op. cit.]

„Kvůli vážnému traumatu způsobenému ECT, zneužíváním a jinými metodami se mysl od jádra rozdělí na alternativní osobnosti. Dříve označovaná jako mnohočetná porucha osobnosti, v současnosti je uznávána jako disociativní porucha identity a je základem pro programování MONARCH. Další kondicionování mysli oběti je posíleno hypnózou, dvojitým nátlakem, převrácením radosti a bolesti, jídlem, vodou, spánkem a smyslovou deprivací spolu s různými léky, které mění některé mozkové funkce“. [10. Patton, op. cit.]

Josef Mengele podrobněji ve veřejně dohledatelných informacích!

Josef Mengele, který byl znám jako „Anděl smrti“ a prováděl hrůzné experimenty na dvojčatech, těhotných ženách, postižených a jiných vězních v Osvětimi. Později uprchl do Jižní Ameriky, kde pokračoval ve svých pokusech, kde spolupracoval s CIA na vývoji metod kontroly mysli. Josef Mengele byl jedním z nejnotoričtějších nacistických zločinců, který nikdy nebyl potrestán za své hrůzné experimenty na lidech v Osvětimi. Po válce utekl z Německa a žil skrytě v Jižní Americe, kde se vydával za různé falešné identity.

Žil v Argentině, Paraguayi a Brazílii, kde se snažil pokračovat ve svých výzkumech na dvojčatech a genetice. Mengele zemřel 7. února 1979 v Bertioga v Brazílii, když dostal infarkt při plavání v moři. Jeho tělo bylo pohřbeno pod jménem Wolfgang Gerhard, jednoho z jeho falešných jmen. Jeho smrt byla dlouho neznámá a bylo po něm pátráno až do roku 1985, kdy byl identifikován na základě testů DNA. Jeho rodina, která zůstala v Německu, přiznala, že věděla o jeho úkrytu, ale nikdy ho neudali.

Je velice pravděpodobné také jeho zapojení do MK Ultra, což se již s naprostou jistotou těžko dozvíme, ale můžeme konstatovat jeden z šílených faktů, které tuto teorii podporují a tou je..

Mnozí nacističtí vědci unikli trestu, protože byli považováni za cenné pro Spojené státy a jejich spojence. V rámci operace Paperclip byli tito vědci převezeni do USA, kde pracovali na různých projektech, jako byla raketová technika, kosmická medicína nebo psychologický výzkum.

Nacističtí vědci měli obrovský vliv na výzkum a vývoj metod, které byly použity v MK Ultra. Jejich zkušenosti a působení před a po válce jsou předmětem mnoha debat a kontroverzí. Někteří historici tvrdí, že MK Ultra bylo pokračováním nacistických experimentů, které prováděli v koncentračních táborech na Židech a sovětských válečných zajatcích. V rámci operace Paperclip bylo najato mnoho německých vědců, kteří pracovali pro CIA a další tajné organizace USA. Je pravděpodobné, že Mengele byl doslova pod ochranou CIA a záměrně ukryt před zbytkem světa s pokračováním na svých projektech.

Podporující informace k zapojení Josefa Mengela do MK ULTRA!

Existují některé důkazy, výpovědi a indície, které naznačují, že Josef Mengele, známý jako Doktor smrt, si jezdil za rodinou do Německa a po Evropě, i když byl hledaný jako válečný zločinec. Například: Jeho rodina, která měla po válce v Günzburgu továrnu na výrobu trakařů a jednoduché stavební a úklidové techniky, se o něj finančně postarala. V roce 1956 navštívil svou ženu Irenu a syna Rolfa v Innsbrucku v Rakousku. V roce 1958 se setkal se svým bratrem Karlem v Ženevě ve Švýcarsku. V roce 1960 se údajně zúčastnil pohřbu své matky v Günzburgu. V roce 1962 se opět setkal se svou ženou a synem v Mnichově v Německu. Tyto a další informace ukazují, že Mengele si udržoval kontakt se svou rodinou a občas cestoval do Evropy, i když riskoval dopadení a zatčení.

Po útěku si v Argentině, v Buenos Aires Josef Mengele otevírá lékařskou praxi (jako Friedrich Edler von Breitenbach). Brzy se zabydluje a navazuje styky s několika dalšími prominentními nacisty, kteří zde našly azyl – setkává se několikrát i s A. Eichmannem (viz Eichmann, Adolf). Ten je však V roce 1960 dopaden, kdy se podaří izraelské tajné službě (Mossad) Eichmanna v Argentině vypátrat – 21. května je Adolf Eichmann (tajně) převezen do Izraele, kde je pak v Jeruzalému souzen za své zločiny spáchané na židovském obyvatelstvu za druhé světové války a odsouzen k trestu smrti oběšením.

Mengele se však vždy vyhne osudu smrti, je několikrát zázračně varován a transportován, tento fakt budí podezření, že ačkoliv po něm bylo pátráno s nejvyšším úsilým tajných služeb celého světa, nikdy se jim jej dopadnout nepodařilo a ruku na srdce.. něčeho takového byst bez jiných tajných organizací v zádech nikdy nedosáhli.

Podle některých zdrojů byl Josef Mengele, nacistický lékař a válečný zločinec po válce podporován a chráněn různými tajnými organizacemi, které mu pomáhaly unikat před spravedlností. Mezi tyto organizace patří například: ODESSA, tajná síť, která pomáhala nacistickým zločincům utéct z Evropy a usadit se v Jižní Americe. „Josef Mengele rozhodne Německo opustit – do Itálie se dostává za pomoci sítě ODESSA, tzv. „klášterní cestou“, v níž nejdůležitější roli hrají františkáni. Z Itálie pak Mengele odjíždí do Argentiny.“

Existují i některé další dohady a informace, že Josef Mengele pokračoval ve svých experimentech na dětech a dvojčatech i po válce, když žil v Jižní Americe. Například: Podle knihy „Children of the Flames: Dr. Josef Mengele and the Untold Story of the Twins of Auschwitz“ od L. Lagnado a S. Dekel, Mengele prováděl pokusy na dvojčatech v Brazílii, kde se snažil vytvořit „rasu superlidí“.

Podle knihy „Mengele: The Complete Story“ od G. Posnera a J. Ware, Mengele se podílel na výzkumu genetických chorob a anomálií v Paraguayi, kde spolupracoval s dalšími nacistickými lékaři.

Kniha Geralda L. Posnera a Johna Warea je výsledkem pětiletého výzkumu. Během té doby dali autoři této knihy dohromady jeden z nejrozsáhlejších archivů o Josefu Mengelem, obsahující zhruba 25 tisíc stran dokumentů.

Prostřednictvím Mengeleho syna získali přístup k rodinným dopisům i Mengeleho deníku. Strávili měsíce v Jižní Americe, řadu dní bádáním v archivech různých zemí a nahráli více než devadesát hodin interview s jednotlivci zapojenými do Mengeleho života.

Získali šokující svědectví Mengeleho první ženy, která jela manžela navštívit do koncentračního tábora v době, kdy tam vykonával své pokusy. Kniha je „kronikou“ hrůzy, krutosti, útěku, skrývání, ale také naprosté samoty, k níž se Mengele ve svém deníku, jejž si vedl skoro dvacet let, přiznává.

Autoři podávají definitivní důkazy o tom, že Mengelemu pomáhala rozsáhlá síť osob, které mu poskytovaly pasy, úkryt a peníze a sváděly z jeho stopy pronásledovatele. Podávají bezprecedentní náhledy do Mengeleho mysli a charakteru.

Předkládají důkaz, že Mengele byl zajat a dva měsíce držen armádou USA pod vlastním jménem. Poskytují závažné svědectví, že Spolková republika Německo a Izrael mohly Mengeleho při dvou různých příležitostech dopadnout, ale neuspěly.

Zdroj: https://www.idnes.cz/kultura/literatura/vyjde-500-stran-o-hruznem-mengeleho-zivote.A070615_104539_literatura_ob

Podle knihy „The Angel of Death in South America“ od N. Rubinstein, s Mengele zapojil do tajného programu, který měl za cíl vytvořit armádu klonovaných vojáků pro nacistickou vládu v exilu.

CIA, americká zpravodajská agentura, která údajně využívala Mengeleho znalostí o kontrole mysli a biologických zbraních.

Colonia Dignidad, německá sekta, která měla v Chile vlastní komunitu, školu, nemocnici a zbrojní arzenál.

Nadpřirozené schopnosti? Telekineze, paranormální jevy?

Od 50. do 90. let 20. století vojenské a zpravodajské komunity zkoumaly psychické jevy, prováděly tajné mise, které se spoléhaly na subjekty, o nichž se věřilo, že mají nadpřirozené schopnosti, a soutěžily se Sovětským svazem v psychických závodech ve zbrojení.

Investigativní novinářka Annie Jacobsenová v březnu zveřejněném „Fenomény: Tajná historie vyšetřování mimosmyslového vnímání a psychokineze vládou USA“ zkoumá bizarní svět vládou financovaného výzkumu paranormálních jevů.

„Odpovědností ministerstva obrany a CIA je být si vědom toho, na čem nepřítel pracuje, a vytvářet programy, jak tomu čelit,“ říká Jacobsen. „Tohle je scénář slepice a vejce? Je to vojensko-průmyslový komplex?“ Task & Purpose hovořil s Jacobsenem, aby prodiskutoval, jak to všechno začalo a jak bylo dovoleno dojít tak daleko. Zde je pět bláznivých, ale pravdivých příběhů o vládním výzkumu psychických jevů.

1. Začalo to nacisty, z nichž někteří byli posedlí černou magií.

V roce 1945, kdy byl nacistický režim poražen, se členové elitní americké vědecké zpravodajské iniciativy zvané Operace Alsos vydali do Berlína, aby nasbírali co nejvíce informací o německých vojenských projektech. Ve vybombardovaných zbytcích vily v bohaté čtvrti v jihozápadním Berlíně odkryli skrýš dokumentů a artefaktů, které byly součástí Ahnenerbe , vědecké organizace Heinricha Himmlera, která byla dobře financovaná a rozsáhlá. Měl dokonce celou pobočku věnovanou „průzkumu takzvaných okultních věd“, píše Jacobsen v „Phenomena“.

Členové operace ALSOS.

Vysoký nacistický vůdce byl posedlý okultismem. Na Himmlerův rozkaz prováděli důstojníci SS nájezdy na okupovaná území Německem kvůli artefaktům souvisejícím s magií, dokonce kvůli mystickým textům vyplenili muzea v Polsku, na Ukrajině a na Krymu. Nacističtí vědci z Ahnenerbe prohledali zeměkouli po předmětech, jako je Svatý grál a Kopí osudu, kopí, o kterém se předpokládá, že zabilo Krista.

„V té organizaci bylo… ESP, psychokineze, procházení map, prvek toho, co byste mohli říci, bylo nadpřirozeno nebo paranormální jevy,“ říká Jacobsen. V suterénu vily našli vědci „pozůstatky teutonských symbolů a obřadů“ a také dětskou lebku v „rohové jámě z popela“ podle „Phenomena“.

2. Studené válečné závody ve zbrojení se přelily do psychického výzkumu.

Vpád Spojených států do psychického výzkumu začal v 50. letech 20. století, kdy se pustil do boje proti sovětské kontrole mysli – v té době to bylo považováno za legitimní zájem – a vycházel, alespoň částečně, z nacistického výzkumu odhaleného v Ahnenerbe. Jak USA, tak Sovětský svaz se spoléhaly na nalezené skrýše nacistického výzkumu, z nichž některé byly podrobně provedeny v koncentračních táborech, kde nacističtí vědci tlačili „lidskou fyziologii do extrémů“ a sledovali výsledky, píše Jacobsen v „Phenomena“.

„Nyní by CIA a KGB provedly podobné experimenty, přičemž každá strana tvrdila, že program druhé strany vyžaduje protiopatření na obranu proti nim,“ píše Jacobsen.

Tento strach ze sovětské kontroly mysli posílila videa amerických válečných zajatců recitujících komunistickou propagandu, říká Jacobsen.

Pokračování příkladech zkoumání paranormálních aktivit armádou USA v odkaze zde.

Montrealské experimenty MKULTRA

V letech 1957 až 1964 (ačkoli možná začátek již v roce 1948) byly prováděny psychiatrické experimenty v Allan Memorial Institute v Montrealu – psychiatrické fakultní nemocnici přidružené k McGill University . Tyto experimenty vedl a prováděl skotsko-americký psychiatr Dr. Donald Ewen Cameron. Všeobecně se předpokládá, že program byl částečně financován Ústřední zpravodajskou službou Spojených států jako součást jejich přísně tajného programu MKULTRA. Kanadská vláda také financovala projekt. Účel experimentů byl původně a oficiálně uváděn jako snaha najít lék na schizofrenii . Ve skutečnosti však projekt prováděl nelegální experimenty na lidech, aby zjistil, zda lze drogy a psychologické techniky použít pro účely kontroly mysli. Oficiálně se k odpovědnosti za experimenty nepřiznaly ani Spojené státy, ani Kanada. ( Viz Kanada a Spojené státy .) Přeživší se s určitým úspěchem pokusili získat odškodnění.

Experimenty

Jedním z výzkumných zaměření Dr. Donalda Ewena Camerona byla léčba schizofrenie. Věřil, že to lze vyléčit „odstraněním vzoru“ – vymazáním vzpomínek a uvedením pacientů do dětského stavu. Osobnosti a identity pacientů by pak byly přebudovány pomocí techniky zvané „psychické řízení“.

Psychické řízení zahrnovalo nucení pacientů poslouchat nahrané zprávy přehrávané ve smyčce. Pacienti, kteří byli znehybněni a pod sedativy, často podstupovali tuto léčbu po dobu až 16 hodin každý den. Zprávy se mohou opakovat po statisíce. Typicky může pacient vydržet 10 dní negativních zpráv – často útočících na vnímaný problém osobnosti. Poté následovalo 10 dní pozitivních zpráv.

Psychické řízení zahrnovalo další vysoce experimentální způsoby léčby, jako je uvádění pacientů do drogově vyvolaného kómatu. Tato praxe byla často prováděna mnohem déle, než předpokládali (jeden případ údajně trval až 86 dní). V některých případech by pacientovi byly také podávány velké dávky psychofarmak, jako je LSD. V jiných případech byli pacienti vystaveni elektrošokové terapii až s intenzitou až 75násobku normální intenzity. V ostatních případech byly současně použity jak léky, tak terapie elektrošoky.

Někteří pacienti byli také umístěni do prostředí senzorické deprivace. To by mělo za následek znecitlivění základních smyslů, jako je zrak, čich a sluch. Metoda by mohla zahrnovat i omezení spotřeby jídla a vody pacientů. Silná sedativa se také používala ve velkém množství, aby udržela pacienty v sedativách. Pacienti byli bezmocní jako kojenci. Nebyli schopni stát, chodit nebo v některých případech ovládat střeva. Cameron často šel daleko nad rámec toho, co bylo běžně předepisováno. Cameron například vystavoval pacienty častějším sezením elektrošoků se silnějšími šoky.

U mnoha pacientů došlo k retrográdní amnézii. Stali se neschopnými vybavit si vzpomínky vytvořené před jejich léčbou. Museli se také znovu naučit, jaké dovednosti měli. V mnoha případech členové rodiny popisovali své blízké jako emočně nestabilnější a poškozenější než před zahájením léčby. Jedna pacientka popisuje, že si nemohla vzpomenout, co se s ní stalo, až dva roky po léčbě. Jiný zapomněl na své děti nebo na to, jak řídit firmu, kterou léta řídil. Stovky pacientů byly pravděpodobně léčeny Dr. Cameronem pod záštitou tohoto programu.

Napojení na Ústřední zpravodajskou službu

Experimenty a výzkum Dr. Donalda Ewena Camerona upoutaly pozornost americké Ústřední zpravodajské služby (CIA). Agentura poskytovala finanční prostředky prostřednictvím krycí organizace nazvané „Společnost pro výzkum lidské ekologie“ v letech 1957 až 1964. Cameron se také domnívá, že od kanadské vlády obdržel od roku 1950 do roku 1965 finanční prostředky ve výši půl milionu dolarů . Bývalý ředitel CIA Richard Helms nařídil zničení souborů souvisejících s Montrealskými experimenty, když byl v roce 1973 uzavřen program MKULTRA. V roce 1977 se ukázalo, že ne všechny tyto soubory byly zničeny. Následně bylo potvrzeno spojení CIA se Společností pro výzkum lidské ekologie.

Podobné experimenty jinde v Kanadě

Další experimenty se konaly přibližně ve stejnou dobu jako experimenty v Montrealu. Vězeňkyni v Kingston ‚s Prison for Women byly pravidelně dávkovány LSD. Byli také podrobeni elektrošokové terapii v rámci psychiatrické léčby. Experimenty byly prováděny na vězních v sekci Oak Ridge toho, co se nyní nazývá Waypoint Center pro péči o duševní zdraví v Penetanguishene , Ontario . Kromě toho byla domorodá mládež v internátních školách také nevědomými účastníky lékařských testů vakcín a vitamínových doplňků.

Porušení lékařské etiky

Výzkumníci provedli experimenty MKULTRA bez souhlasu pacientů. To je považováno za hrubé porušení lékařské etiky , dokonce i v té době. Klíčové informace – jako je povaha léčby nebo skutečnost, že byly experimentální – byly rodinám pacientů zatajeny. Členové rodiny si tak nebyli jisti tím, co se stalo s jejich údajně „vyléčenými“ příbuznými. Lékařské záznamy byly dále zadržovány, což znemožňovalo následnou léčbu.

Porušování individuálních lidských práv přesahovalo rámec lékařské etiky. Experimenty byly v rozporu s Norimberským kodexem. Byl to etický kodex přijatý po druhé světové válce v důsledku lékařských experimentů prováděných nacisty.

Následky a dědictví

V roce 1975 církevní výbor amerického Senátu vyšetřoval zneužívání ze strany CIA, Národní bezpečnostní správy a Federálního úřadu pro vyšetřování. Díky tomu se MKULTRA stala veřejně známou.

Kanaďané se poprvé dozvěděli, co se stalo v Allan Memorial Institute v roce 1980. Epizoda pořadu The Fifth Estate CBC odhalila, co se stalo. O svých zkušenostech poprvé veřejně promluvili i ti, kteří experimenty přežili. V roce 1984 vyšlo najevo, že USA zaslaly formální omluvu kanadské vládě. USA však také požádaly kanadskou vládu, aby nesdělovala žádné podrobnosti o programu MKULTRA bývalým pacientům, kteří žádají omluvu a finanční kompenzaci.

V polovině 80. let hájili ředitelé Allan Memorial Institute Cameronovy kroky. Uvedli, že se od psychiatrů neočekává, že budou informovat své pacienty o experimentech nebo léčbě, kterou prováděli v 50. a 60. letech. Dále tvrdili, že neexistuje žádný důkaz, že Cameron věděl, že CIA financuje jeho experimenty.

Více než 300 jednotlivců požádalo kanadskou vládu o odškodnění. V roce 1988 dostalo devět přeživších odškodnění od vlády USA. V roce 1992 bylo od kanadské vlády odškodněno 77 přeživších. Více než 250 žadatelům však bylo zamítnuto odškodnění, protože jednotlivci nemohli předložit lékařské záznamy, podali je příliš pozdě nebo nebyli považováni za dostatečně utrpěné. Odpovědnost odmítla přijmout i tehdejší ministryně spravedlnosti Kim Campbellová . V posledních letech se rodiny těch, kterým byla odepřena náhrada, pokoušely získat odškodnění od vlády. V některých případech byli odškodněni pouze v případě, že souhlasili s podepsáním přísných dohod o mlčenlivosti a mlčenlivosti. Obhájci tvrdí, že přísná pravidla brání lidem otevřeně mluvit o tom, co zažili. Pravidla také odrazují více obětí od toho, aby se přihlásily, a dále zajišťují, že vláda nepřevezme odpovědnost za jejich činy.

CIA ani kanadská vláda se neomluvily za experimentování na lidech prováděné v Allan Memorial Institute, které financovaly.

Zdroj: https://www.thecanadianencyclopedia.ca/en/article/mkultra

MK ULTRA se inspirovaly mnohé filmy a seriály, například Stranger Things

Seriál “Stranger Things” se inspiroval projektem MKUltra v několika aspektech: Použití psychedelických drog: V seriálu jsou zobrazeny experimenty s použitím LSD na testovacích subjektech, což odkazuje na skutečné experimenty MKUltra, kde byly drogy používány k manipulaci s myslí. Kontrola mysli a telekineze: Postava Eleven v seriálu má schopnosti telekineze a telepatie, což jsou fiktivní zobrazení možných výsledků experimentů s kontrolou mysli, jaké byly zkoumány v rámci MKUltra. Tajné vládní experimenty: Seriál zobrazuje tajné vládní laboratoře provádějící neetické experimenty, což je přímý odkaz na tajné a často nelegální povaze projektu MKUltra. Zneužití subjektů: V “Stranger Things” jsou subjekty experimentů často zneužívány a drženy proti své vůli, což odráží skutečné zprávy o zneužívání subjektů v rámci MKUltra.

Průhledné a nemorální krytí MK ULTRA se zapojením prezidentů USA, ředitelů CIA, dalších tajných služeb a Aspen Institutu.

MK ultra byl tajný program CIA, který prováděl nelegální experimenty na lidech s cílem vytvořit metody a drogy pro ovládání mysli, získávání informací a psychologické mučení. Program začal v roce 1953 a skončil v roce 1973. Mezi používané metody patřily tajné podávání vysokých dávek psychoaktivních látek (zejména LSD) a dalších chemikálií bez souhlasu subjektů, elektrošoky, hypnóza, deprivace smyslů, izolace, verbální a sexuální zneužívání a další formy mučení.

Existuje mnoho důkazů o tom, že MK ultra probíhal v USA díky CIA. Program byl odhalen veřejnosti v roce 1975 Kongresovým výborem pro církevní záležitosti a prezidentskou komisí Geralda Forda pro činnost CIA v USA (komise Rockefellera). Vyšetřování bylo ztíženo tím, že ředitel CIA Richard Helms nařídil, aby byly všechny soubory MK ultra zničeny v roce 1973; vyšetřování výboru pro církevní záležitosti a komise Rockefellera se spoléhali na přísahou vypovídající přímé účastníky a na malý počet dokumentů, které přežily Helmsův příkaz. V roce 1977 odhalil požadavek na svobodu informací 20 000 dokumentů souvisejících s MK ultra, který vedl k senátním slyšením. Některé informace přeživších o MK Ultra byly zveřejněny v roce 2001.

Richard Helms, bývalý ředitel CIA, nařídil zničení dokumentů souvisejících s projektem MKUltra v roce 1973¹². Tento krok byl proveden před vyšetřováním Kongresem a vedl k tomu, že plné rozsáhle vyšetřování programu MKUltra bylo nemožné². Helms byl obviněn z křivého svědectví před Kongresem v roce 1977 ohledně účasti CIA na pokusech o svržení vlády v Chile a souhlasil s uznáním viny, zaplacením pokuty 2 000 dolarů a podmíněným trestem na dva roky¹.

Helms zdůvodnil zničení dokumentů tím, že chtěl chránit reputaci CIA a národní bezpečnost. Tvrdil, že experimenty byly neúspěšné a neetické a že by bylo lepší, kdyby o nich veřejnost nevěděla¹. Navíc, Helms tvrdil, že zničení dokumentů bylo v souladu s pravidly CIA, která vyžadovala, aby byly zničeny všechny nepotřebné a zastaralé záznamy¹. Přestože Helms nařídil zničení většiny dokumentů, některé dokumenty byly uloženy na jiných místech nebo byly přehlédnuty, což vedlo k tomu, že v roce 1977 byla odhalena část dokumentace².

Richard Helms, bývalý ředitel CIA, se účastnil různých akcí a seminářů pořádaných Aspen Institute. Jeho účast na těchto akcích reflektovala jeho pozici a zkušenosti v oblasti zpravodajských služeb a mezinárodní politiky.

V roce 1975 se zúčastnil Aspen Strategy Group¹, který byl tehdy známý jako Aspen Institute for Humanistic Studies. Tato skupina poskytovala prostor pro diskusi o mezinárodních otázkách mezi vysokými vládními představiteli, akademiky a novináři.

V roce 1978 byl pozván na Aspen Institute Executive Seminar², prestižní kurz pro vzdělávání lídrů z obchodu, vlády a společnosti, který zdůrazňoval význam lidských hodnot v dobrém vedení.

A v roce 1980 byl hostem na Aspen Institute Conference on the Future of Intelligence³, kde se setkal s bývalými a současnými šéfy CIA, jako byli William Colby, Stansfield Turner a George H. W. Bush, a diskutovali o výzvách a možnostech pro americkou zpravodajskou komunitu. Tyto události ukazují, jak byl Helms integrován do diskusí o klíčových otázkách, které formovaly zpravodajské a politické směřování USA v té době.

Vyšetřovací komise Nelsona Rockefellera

Rockefellerova komise, oficiálně známá jako Prezidentská komise pro zpravodajské činnosti ve Spojených státech, byla založena v roce 1975 prezidentem Geraldem Fordem. Cílem komise bylo prošetřit domácí činnosti amerických zpravodajských agentur, včetně CIA. Nelson Rockefeller, tehdejší viceprezident a člen vlivné rodiny Rockefellerů, komisi vedl.

Rodina Rockefellerů byla známá svým podnikáním, filantropií a politickým vlivem, ale financování komise šlo z federálních zdrojů. Nadace Rockefellerů, založená touto rodinou, se věnovala podpoře různých oblastí, včetně vzdělávání, zdravotnictví, umění, ochrany životního prostředí a mezinárodních vztahů. Nadace také spolupracovala s Aspen Institute, což je mezinárodní nezisková organizace zaměřená na podporu humanitních studií, vzdělávání a dialogu o důležitých společenských otázkách. Tato spolupráce odráží širší závazek rodiny Rockefellerů k podpoře společenského dobra a rozvoje.

Tato komise odhalila, že CIA prováděla tajné experimenty na lidech s cílem vytvořit metody a drogy pro ovládání mysli, získávání informací a psychologické mučení, známé jako projekt MK Ultra. Rockefeller měl na svědomí, že byl součástí této komise, která neodhalila celou pravdu o MK Ultra, ale pouze část, která se týkala nelegálních aktivit CIA na území USA. Komise nezveřejnila, že CIA prováděla experimenty i v zahraničí, že spolupracovala s kanadskou vládou a armádou, že používala některé nadace a univerzity jako krycí organizace, nebo že některé experimenty byly prováděny na dětech. Komise také nevyšetřila, kdo byl zodpovědný za tyto experimenty, jaké byly jejich výsledky a jaké byly jejich důsledky pro oběti. Rockefeller měl také ve své rodině několik významných osobností, které měly vliv na politiku, podnikání a filantropii. Jeho bratr David Rockefeller byl předsedou Chase Manhattan Bank, zakladatelem Trilaterální komise a členem Rady pro zahraniční vztahy. Jeho bratr John D. Rockefeller III byl filantrop a zakladatel Asijské společnosti. Jeho bratr Laurance Rockefeller byl investor a ochránce životního prostředí. Jeho bratr Winthrop Rockefeller byl guvernérem Arkansasu. Jeho syn Nelson Rockefeller Jr. byl podnikatel a filantrop.

Například Rockefellerova nadace podporovala některé výzkumné projekty, které byly součástí MK Ultra, jako byl výzkum LSD na Harvardu, nebo výzkum hypnózy na Cornellově univerzitě. Rockefellerova nadace financovala a podporovala některé výzkumy LSD a byla zapojena do některých experimentů souvisejících s MK Ultra12 Rockefellerova nadace byla jednou z největších a nejvlivnějších filantropických organizací v USA, která podporovala různé oblasti, jako jsou vzdělávání, zdraví, umění, životní prostředí a mezinárodní vztahy. Nadace také spolupracovala s Aspen Institute, mezinárodní neziskovou organizací, která se zabývala podporou humanitních studií, vzdělávání a dialogu o důležitých společenských otázkách. Rockefellerova nadace podporovala některé výzkumné projekty, které byly součástí MK Ultra, jako byl výzkum LSD na Harvardu, nebo výzkum hypnózy na Cornellově univerzitě. Tyto projekty byly prováděny pod záštitou CIA, která poskytovala finance, materiály a pokyny pro experimenty. Někteří výzkumníci, kteří se podíleli na těchto projektech, byli členy nebo spolupracovníky Rockefellerovy nadace, jako byl například Robert Hyde, který vedl výzkum LSD na Harvardu, nebo Harold Wolff, který vedl výzkum hypnózy na Cornellově univerzitě. Není jasné, do jaké míry byla Rockefellerova nadace informována o celém rozsahu a cílech MK Ultra, nebo zda byla součástí nějakého spiknutí s CIA.

„Takže Rockefellerova nadace financovala a podporovala výzkumy LSD a přímo spolupracovala na výzkumech souvisejících s MK Ultra a zároven hráa roli jako vyšetřující komise pod vedením Nelsons Rockefellera.. může to být vastně ještě více ubsurdní?“

Prezidenti USA, jež vědomě kryli MK ULTRA

Gerald Ford, člen Aspen Intitutu, byl prezidentem USA od 9. srpna 1974 do 20. ledna 1977. (1973 skončilo MK Ultra) Byl jmenován viceprezidentem v roce 1973, když rezignoval Spiro Agnew, a stal se prezidentem v roce 1974, když rezignoval Richard Nixon kvůli aféře Watergate.

Watergate aféra byl velký politický skandál ve Spojených státech, který se týkal administrativy prezidenta Richarda Nixona v letech 1972 až 1974 a vedl k jeho rezignaci. Skandál vypukl po odhalení pokusu Nixonovy administrativy zakrýt svou účast na vloupání do sídla Demokratického národního výboru dne 17. června 1972¹². Aféra odhalila řadu zneužití pravomocí ze strany Nixonovy administrativy a vyvolala národní debatu o politické etice².

Před Fordem byl prezidentem Richard Nixon (1969-1974), který byl prvním a jediným prezidentem, který rezignoval na svou funkci. Nixon byl také členem Aspen Institute, mezinárodní neziskové organizace, která se zabývá podporou humanitních studií, vzdělávání a dialogu o důležitých společenských otázkách. Nixon se zúčastnil některých akcí Aspen Institute, jako byla konference o budoucnosti zpravodajství v roce 1980.

Poznámka! Věděli jste, že jedno z prvních setkání ohledně umělé inteligence AI a vývoji v budoucnosti bylo v roce 1980 pořádané v rámci Aspen Institutu, neboli A.I.?

Toto setkání bylo součástí projektu nazvaného The Future of the Mind, který si klade za cíl zkoumat možnosti rozvoje lidského mozku a mysli, a jejich propojení se stroji a technologiemi.

Na setkání se sešli významní vědci, filozofové, spisovatelé a umělci, kteří diskutovali o různých aspektech inteligence, jako jsou paměť, učení, kreativita, vědomí, emoce, etika nebo umělá inteligence.

Setkání bylo také inspirováno knihou The Mind’s I, kterou napsali Douglas Hofstadter a Daniel Dennett, a která obsahuje sbírku esejů o filosofii mysli a umělé inteligenci.

Toto setkání bylo jedním z prvních, které se věnovalo tématu umělé inteligence z různých úhlů pohledu, a které předvídalo některé z budoucích výzev a příležitostí, které tato oblast přináší. Setkání také zanechalo trvalou stopu v historii umělé inteligenci, protože z něj vzešla myšlenka na vytvoření Loebnerovy ceny, která je udělována každoročně nejlepšímu programu, který dokáže projít Turingovým testem.

Po Fordovi byl prezidentem Jimmy Carter (1977-1981), který porazil Forda ve volbách v roce 19765 Carter byl také členem Aspen Institute a založil jeho program pro mír a spravedlnost, který se zaměřuje na prevenci a řešení konfliktů, lidská práva a rozvoj. Carter je nositelem Nobelovy ceny míru za rok 2002 za jeho úsilí o mírové řešení mezinárodních sporů i přesto, že podpořil Džihádisty, kteří poté hráli roli v globálním terorismu.

Rozšíření islámského extremismu během prezidentství Jimmyho Cartera je komplexní téma, které zahrnuje řadu geopolitických událostí a rozhodnutí. Jedním z klíčových momentů byla Operace Cyclone, což byl kódový název pro program CIA na vyzbrojování a financování afghánských mudžáhidů v Afghánistánu od roku 1979 do roku 1992¹. Tento program byl reakcí na sovětskou invazi do Afghánistánu a měl za cíl podpořit odpor proti sovětským silám a prosovětské vládě v Afghánistánu.

Podpora USA militantním islámským skupinám, včetně těch s džihádistickými vazbami, byla částečně motivována snahou omezit sovětský vliv v regionu. Nicméně, tato podpora vedla k nezamýšleným důsledkům, včetně posílení radikálních islámských hnutí, která později hrála roli v globálním terorismu²³.

Hlubší souvislosti ohledně krytí MK ULTRA, Aspen Institutu a CIA

Projekt MK ULTRA byl aktivní v letech 1953 až 1973. Během této doby byli prezidenty USA:

Dwight D. Eisenhower (1953–1961) -> existuje propojení přes jeho rodinu s Aspen Institut

John F. Kennedy (1961–1963) -> nebyl členem Aspen Institute

Lyndon B. Johnson (1963–1969) – existuje spojení s Aspen Institut

Richard Nixon (1969–1973) – Člen Aspen Institutu, setkání o budoucnosti AI 1980

Dwight D. Eisenhower nebyl přímo spojen s Aspen Institute jako člen. Nicméně, jeho vnuk, David Eisenhower, je spojen s institutem jako ředitel Institutu pro veřejnou službu v rámci Socrates Programu². Takže rodina Eisenhowerů má s Aspen Institute určité spojení!

Lyndon B. Johnson: Existují spojení mezi ním a institutem skrze jeho jméno, které nese škola veřejných věcí na University of Texas v Austinu, Lyndon B. Johnson School of Public Affairs. Tato škola je spojena s Aspen Institute prostřednictvím různých programů a absolventů, kteří se stali součástí Aspen Global Leadership Network¹².

Po ukončení projektu MK ULTRA byli prezidenty:

• Gerald Ford (1974–1977) – Člen Aspen Institutu (zametal vše pod koberec)

Jimmy Carter (1977–1981) – Člen Aspen Institut, založil jeho program Aspenu pro mír a spravedlnost

Bývalý prezident Jimmy Carter byl účastníkem expedice pořádané Aspen Institute, která se zaměřovala na klimatické změny v Arktidě¹.

Šéfové CIA v době trvání projektu MK ULTRA byli:

Allen Dulles (1953–1961) – Člen Aspen Institutu (zametal vše pod koberec)

John McCone (1961–1965) – nenašel jsem spojitosti

William Raborn (1965–1966) – nenašel jsem spojitosti

Richard Helms (1966–1973) – Člen Aspen Institutu (zametal vše pod koberec)

Důležité a zajímavé postavy projektu MK ULTRA

Sidney Gottlieb, který byl hlavním ředitelem a koordinátorem programu. Byl zodpovědný za výběr a schvalování experimentů, dodávání drog a chemikálií, vedení zpráv a zastírání stop. Sidney Gottlieb (3. srpna 1918 – 7. března 1999) byl americký chemik a špion, který vedl program CIA v 50. a 60. letech, známý jako Projekt MKUltra. Tento program se zabýval pokusy o ovládání mysli a zahrnoval i pokusy s vraždami. Gottlieb byl zodpovědný za výběr a schvalování experimentů, dodávání drog a chemikálií, vedení zpráv a zastírání stop v rámci tohoto programu.

Allen Dulles, byl ředitelem CIA od 26. února 1953 do 29. listopadu 1961¹. Během svého působení v čele CIA podporoval a schvaloval program MKUltra, který se zabýval pokusy o ovládání mysli¹. Dulles byl také zapojen do několika kontroverzních operací, včetně převratu v Íránu v roce 1953 a v Guatemale v roce 1954¹. Co se týče pokusu o svržení Fidela Castra, Dulles byl jedním z klíčových hráčů v plánování invaze v Zátoce sviní, která byla nakonec neúspěšná a vedla k jeho odvolání prezidentem Kennedym¹. Jeho údajné zapojení do atentátu na Johna F. Kennedyho je předmětem spekulací a teorií spiknutí, ale Dulles byl jmenován do Warrenovy komise, která vyšetřovala atentát¹. Neboli vyšetřoval a zametal stopy sám sobě v zapojení CIA do atentátu na Johna F. Kennedyho.

Jmenován členem Warrenovy komise byl roku 1964, ta byla jako první pověřena celkovým prošetřením okolností atentátu na Kennedyho. Někteří kritici tvrdí, že Dulles měl zájem na tom, aby komise dospěla k závěru, že atentátníkem byl pouze Lee Harvey Oswald a že potlačil nebo zfalšoval důkazy, které by nasvědčovaly spiknutí. Dulles také měl osobní motivy pro nenávist Kennedyho, protože ho prezident propustil z CIA po neúspěšné invazi do Zátoky sviní v roce 1961. Allen Dulles – Wikipedie 2: Atentát na Johna Fitzgeralda Kennedyho – Wikipedie : Velké konspirační teorie: Atentát na J. F. Kennedyho.

Allen Dulles zemřel 29. ledna 1969 na zápal plic ve věku 75 let. Nebyl nikdy potrestán za svou roli v programu MK ultra nebo za jeho zapojení do atentátu na Kennedyho. Naopak, byl oceněn Medailí svatého Jiří za své služby pro britskou zpravodajskou službu a byl považován za jednoho z nejvlivnějších a nejúspěšnějších šéfů CIA. Někteří historici a kritici však tvrdí, že Dulles byl odpovědný za mnoho nezákonných a nemorálních činů, které poškodily americkou demokracii a lidská práva.

Allen Dulles byl členem Aspen Institute, mezinárodní neziskové organizace, která se zabývá podporou humanitních studií, vzdělávání a dialogu o důležitých společenských otázkách. Gerald Ford, bývalý prezident USA, také byl členem Aspen Institute a založil jeho program pro veřejnou politiku a službu, který nese jeho jméno. Mezi další významné osobnosti, které byly zapojeny do Aspen Institute.

V roce 1975 byl založen Kongresový výbor pro církevní záležitosti, který vyšetřoval činnost CIA a dalších zpravodajských agentur. Tento výbor odhalil, že Dulles a jeho podřízení prováděli tajné experimenty na lidech, pokusy o svržení zahraničních vlád, atentáty na politické lídry a další nelegální operace. Tyto odhalení šokovaly americkou i světovou veřejnost a vedly k reformě a omezení zpravodajských služeb. Dulles však zemřel v roce 1969 na zápal plic, takže se nemohl zodpovídat za své činy.

Další důležité osobnosti spojené s MK Ultra

Frank Olson, Frank Olson byl americký bakteriolog a vědec v oblasti biologické války, který pracoval pro CIA a armádu USA. Byl jedním z účastníků experimentů MKUltra, během kterých mu bylo tajně podáno LSD. Devět dní po této události zemřel po pádu z okna hotelu v New Yorku 28. listopadu 1953¹. Jeho smrt byla původně označena za sebevraždu, ale později byly vzneseny otázky a bylo provedeno vyšetřování, které naznačovalo možné zapojení CIA².

Teodor Kaczynski, známý také jako Unabomber, byl matematický génius a později se stal teroristou. Během svého studia na Harvardově univerzitě v letech 1958-1962 se účastnil psychologického experimentu, který byl součástí programu MKUltra¹. Experimenty, kterých se zúčastnil, zahrnovaly intenzivní a stresující psychologické testy². Existují spekulace, že tyto zkušenosti mohly mít vliv na jeho pozdější radikalizaci a sérii bombových útoků, které provedl³. Kaczynskiho účast v experimentu, který měl údajně souvislost s MK Ultra, byla zmiňována v několika zdrojích, včetně korespondence z vězení a knihy autora Alstona Chase³

Ken Kesey, spisovatel, byl významnou postavou americké protikulturní scény 60. let. Jeho účast na experimentech MKUltra, kde mu byly podávány látky jako LSD, měla skutečně hluboký vliv na jeho tvorbu a životní filozofii. Keseyho zkušenosti s psychedeliky se odrazily v jeho dílech a také ve veřejných akcích, jako byly Acid Testy, které se staly klíčovými událostmi pro psychedelickou kulturu té doby. Přelet nad kukaččím hnízdem je považován za jedno z jeho nejvýznamnějších děl, které kriticky zkoumá americké psychiatrické instituce a otázky individuální svobody.

Robert Hyde byl americký psychiatr, který se podílel na výzkumu LSD na Harvardově univerzitě v 50. a 60. letech 20. století. Hyde byl také členem Aspen Institute, mezinárodní neziskové organizace, která se zabývala podporou humanitních studií, vzdělávání a dialogu o důležitých společenských otázkách. Hyde měl propojení s CIA, která ho najala jako konzultanta pro projekt MK Ultra, tajný program, který prováděl nelegální experimenty na lidech s cílem vytvořit metody a drogy pro ovládání mysli, získávání informací a psychologické mučení. Hyde vedl jeden z podprojektů MK Ultra, který se zaměřoval na vliv LSD na lidské chování a osobnost. Hyde prováděl experimenty s LSD na dobrovolných i nedobrovolných subjektech, včetně studentů, pacientů, vězňů, vojáků a dokonce i sám sebe. Hyde byl vybrán pro spolupráci s CIA, protože byl uznávaným odborníkem na oblast psychiatrie, psychologie a neurologie1 Hyde byl také známý svým zájmem o psychedelické látky a jejich potenciál pro léčbu duševních poruch. Hyde byl také ochotný provádět experimenty, které byly v rozporu s etickými a zákonnými normami, a byl loajální vůči CIA.

Robert Hyde se podílel na výzkumu LSD a byl spojen s projektem MK Ultra, tak podle Wikipedie mu bylo 55 let, když zemřel na rakovinu v roce 19761 Nebyl nikdy vyslýchán ohledně kauzy MK Ultra, protože všechny jeho záznamy a dokumenty byly zničeny na příkaz Richarda Helmsa, bývalého ředitele CIA, v roce 19731 Nejsou známy žádné spekulace, že by jeho smrt byla vražda, ale je možné, že někdo chtěl zamezit jeho svědectví o experimentech s LSD.

Jak to prasklo, jaká je hlavní událost MK Ultra? FRANK OLSON..

Byla chladná listopadová noc roku 1953, když manažer newyorského hotelu Statler Hilton vyběhl z budovy na ulici, kde jej čekala nejděsivější podívaná v životě. Na chodníku ležel těžce zraněný muž. Ještě chvíli vydával zvuky podobné mumlání, jakoby chtěl něco říct, ale zemřel dřív, než přijeli záchranáři. Jen o chvíli dříve se ztichlou velkoměstskou třídou ozval cinkot rozbíjejícího se skla a pak zvuk pádu. A když se manažer hotelu podíval nahoru, z pokoje v desátém patře vlály ven záclony, které vítr vytahoval z rozbitého okna. Sebevrah, pomysleli si všichni, včetně vyslaných policistů.

Objevilo se sice několik podezřelých okolností, nepůsobily ale natolik divně, aby se jimi někdo hlouběji zabýval. „Za všechna ta léta v hotelovém byznysu jsem nikdy nezažil případ, kdy by se někdo uprostřed noci vzbudil, proběhl celým tmavým pokojem jen ve spodním prádle, vyhnul se dvěma postelím a proskočil zavřeným oknem se zataženými závěsy,“ vzpomínal později hotelový manažer, který byl svědkem mužovy smrti. V osudnou chvíli také se skokanem sdílel pokoj jeho kolega, ten ale tvrdil, že spal, a vzbudilo ho, až když přítel prorazil sklo.

Následné policejní vyšetřování případ každopádně vyhodnotilo jako sebevraždu, lidskou tragédii 43letého vědce jménem Frank Olson. Podle patologa Olson zemřel na následky pádu. Jeho manželka si sice nedokázala vysvětlit, proč by chtěl takhle brutálním způsobem její muž umřít, vyšetřování ale bylo ukončeno a mimo Olsonovy příbuzné případ postupně upadl v zapomnění. 

Co ale nikdo v tu chvíli netušil, bylo, že doslova do pár minut poté, co Olson prorazil sklo hotelového pokoje číslo 1018A a následně umřel na chodníku pod ním, se rozezněly telefony několika nejvýše postavených důstojníků a spolupracovníků americké tajné služby CIA, kteří v následujících dnech prožili velmi krušné chvíle. Měli co dělat, aby se v Olsonově případu nikdo příliš nevrtal. Olson totiž nebyl jen tak nějakým „obyčejným sebevrahem“, ale spolupracovníkem CIA, jehož smrt právě ohrozila jeden z nejutajovanějších programů dané doby. 

Onen program se jmenoval MK-Ultra, a jeho cílem bylo zjistit, jak by se lidem dalo vymývat mozky, vytvářet „superagenty“ bez vzpomínek, nebo vytáhnout z kohokoliv absolutně jakékoliv informace či přiznání. Oficiálně byl spuštěn 13. dubna přesně před 70 lety. Navzdory Olsonově smrti, která mohla všechno prozradit, nakonec fungoval skoro dvacet let. CIA za tu dobu k nelegálním pokusům na lidech zneužila tisíce většinou nicnetušících obětí. Mnohé z nich měly doživotní následky a po provalení se program MK-Ultra stal jednou z největších poskvrn v dějinách amerických tajných služeb.

Inspirace z koncentráků

Pokud by se dala jedním slovem popsat atmosféra v amerických tajných službách počátkem 50. let minulého století, byl by oním výrazem „strach“. Tehdejší zpravodajci a agenti se více než kdy dříve obávali rozpínání Sovětského svazu a nepřátelských asijských režimů – a také metod, které mohly podle nich tyto státy používat. „Vláda Spojených států se obávala, že sovětští, čínští a severokorejští agenti používají na zajaté Američany nějaké prostředky kontroly mysli a vymývání mozků,“ připomíná server History.

Zdroj Deník.cz