Nemusíš mě přesvědčovat o svém bohatství, když si nedokážeš najít čas pro sebe a své nejbližší. Neříkej mi o svém bohatství, když nemáš čas na hudbu, tanec, smích a radost ze života. Čím více zdůrazňuješ, že máš všechno, co potřebuješ, protože jsi bohatý, tím více spatřuji ten paradox, neboť ve skutečnosti jsi velmi chudý a příliš vážný.
Posedlý prací.. nezažíváš skutečnou radost ze života, pleteš si ji s honbou za penězi, zatímco život ti protéká mezi prsty jako písek, protože to bohatství, o kterém mluvíš, tě ve skutečnosti nedělá šťastným a po smrti si ho nemůžeš odnést. Je to posedlost pro přežití tvého ega, důležitosti, která se zoufale snaží tvrdit opak. Iluze, které se držíš, stejně jednoho dne skončí a zanechá ve tvém srdci prázdno. Jsi chudý, protože z toho o čem mluvíš, nakonec nezbude vůbec nic..
Právě proto jsi tak chudý a právě proto si neustále hledáš potvrzení o svém bohatství a o to více musíš křičet o své důležitosti, abys měl pocit uspokojení a aby si tě vůbec někdo všiml a obdivoval tě. Přesto pravda je prostá a jednoduchá, šťastný člověk nepotřebuje obdivovatele, ale pravé přátele, nepotřebuje podřízené, ale rodinu a potřebuje místo přežívání doopravdy žít!
Jednoho dne budeš mít možná velký náhrobek a tam bude napsáno.. „Zde leží velice vážený a bohatý člověk“.. ale tvá duše bude trpět a bude si muset připustit realitu promarněného života a ani na náhrobku již nebude záležet.. Po čase se rozpadne a nikdo si jej pořádně ani nevšimne, budeš zapomenut.. Soucítím s Tvou duší