Článek pro citlivé, jež vnímají své okolí. Nenechte se ovlivňovat a vtahovat do bouří!

Vítám vás u článku, jehož tématem je vnímání okolí – lidí a prostředí kolem nás. Čím vnímavější jsme, tím více cítíme, že je nám na některých místech lépe, než jinde. Také u lidí je nám někdo bližší a někdo vzdálenější. Vše se zde točí kolem zákonu přitažlivosti podobného, vnímavější lidé si to intenzivněji uvědomují, neboť to na ně má přirozeněji větší vliv.

Čím větší protipóly se setkají, tím více vnímají rozdílnost jak po stránce chování a vystupování, tak i energie kolem těla – aury. Vnímat druhé může být natolik nepříjemné, že se to dá srovnávat klidně i s bolestí, kdy vedle někoho nemůžeme ani stát. Stejné to může být i s místem, které nás může jak přitahovat, tak i odpuzovat.

Běžní lidé společnosti jsou uzavření, avšak v sobě mají také vnímavost, ale velmi si ji potlačili. Běžně je v nás obojí a to v různých aspektech, něco vnímáme více a něco zase méně. Lidé nejsou ani černí a ani bílí. Někdo je víc zaměřený na hmotné vnímání – logické uvažování a někdo zase na citové a vjemové, přesto vše je v nás různě namíchané v různém poměru.

Nyní je třeba najít soulad, potřebujeme zde obojí. Ne nadarmo jin a jang tvoří celek a tak je to i v životě. Obsahuje zkušenosti povznášející i ty, jež nás sráží na kolena. Jakmile vnímáme energie kolem, může to být matoucí, někdy i nebezpečné, ale zároveň nás to může odprosit od pout duality. Můžeme spatřit celek, který tvoří jak černá, tak bílá, tak i vše mezitím.

Lidé otevřeni k vnímavějšímu pojetí mají sklony vycházet ostatním vstříc, podřídit se podle druhých, protože je podvědomě cítí a vědí, jak vyjít vstříc – přesně toho bezohlední lidé využívají a mají vnímavé a laskavé lidi za hlupáky. „Za dobrotu na žebrotu.“ Ovšem obě strany se zde učí!

Ti materiálně a logicky pojatí se mohou učit soucitu a vycházení s lidmi. Ti více na emoční a citové bázi se zase učí postavení se za sebe, vyhranění a zdravého sebevědomí. Jedni soucitu, druzí sebehodnoty. Náš článek je zaměřen na ty s rozvinutější emoční a citlivou součástí. Není třeba ladit se na vlny od lidí, kteří nám nejsou příjemní, jejichž energie je „bolestivá“.

Není třeba s nimi vyjít, můžeme si dovolit říct důrazně „NE“ nejen slovně, ale i řečí těla a zcela se ponořit do vlastní síly a možnosti odmítnout vést další rozhovory. Citliví lidé, jež tohle „NE“ vyslovit neumí – ničí sami sebe a ještě si kolikrát říkají, že jsou divní a přecitlivělí a že by vždy měli pomoci i když to „bolí“. Nevěří sami sobě, věří okolí a společnosti jako takové.

Je to velká past tohoto života a za prokouknutím této pasti čeká velké uvědomění. Tato společnost těmto vnímavějším a citlivějším lidem s rozvinutým emočním centrem připadá krutá a bezohledná. Často se v tomto světě ztrácí, připadají si nepraktičtí, svět jim přijde chaotický a těžký.

Těmto lidem totiž chybí často soulad logického centra – obě centra je třeba uvést do rovnováhy. Avšak z naučených láskyplných esencí, jež si tito lidé nesou odjinud je to těžké. Proto se tady snaží přirozeně vyhýbat konfrontacím a nějak zapadnout, tím je vše však horší. Přátelé kolem vás, vás pak zneužívají a vaše pravá identita a sebehodnota se rozpadá.

Lidé tak ztrácí sami sebe – považují se za slabé, protože uvěřili druhým místo sobě. Možná vás napadne, jak to vím a proč to říkám. Sám jsem se považoval za slabého a snažil se vycházet se všemi. Nějak se zavděčit, aby si mě někdo vážil. Pokud to znáte, něco vám povím.

„Dokud si nezačnete vážit sami sebe, nebude si vás vážit téměř nikdo! Říkám to právě proto, protože jsem si touto proměnou prošel!„

Tento svět a tato společnost nás to zde dokonale učí. Je to velká výzva, před kterou jsme se zde rozhodli postavit. Než se člověk narodí, ani si nedokáže představit, jak moc těžká ta praxe je. Ačkoliv jsme to slyšeli a byli na ni připravení, mnohé z nás to zde zlomí. Ovšem proč by si vás někdo vážil, když ani vy sami toho nejste schopni?

Možná je to tvrdé, ale tak jsme si to zde vybrali. My totiž rozhodně nejsme slabí, zažíváme si to proto, abychom svou pravou vnitřní sílu objevili! Není třeba vycházet s těmi, jež laskavosti zneužívají. Není třeba mít takové lidi v blízkosti a není třeba přejímat vzorce a nastavení společnosti ohledně zvyků a chování – ale je náročné to změnit.

Háček je v tom, že citlivě vnímaví lidé to dělají zcela přirozeně a mají snahu podvědomě anebo i vědomě nést břemena za ostatní, ulevit jim. Jenže toho se tu zneužívá, ti s logicky rozvinutým centrem zaměřeným na své „JÁ“ to nedovedou ocenit. Je třeba to uvidět i jejich očima – čistě logicky a postavit se sami za sebe tak, jak nás to svým příkladem tito lidé učí.

Pokud přestaneme pochybovat a začneme se místo podřizování poslouchat, vnímat kde a s kým je nám dobře, vyroste z nás místo trosky zničené společností – vnímavý a silný jedinec, jež to celé může změnit. Jež to změnil již tím, jak vnímá svět nyní, jak vnímá sebe samého.

Je třeba mít u toho otevřené srdce, ačkoliv ho pravděpodobně mnoho z nás muselo skrz své prožitky tohoto života na nějaký čas zavřít. Zároveň je však třeba stát se i moudrým a vnímat kde je třeba být důrazný a nenechat se energeticky vysávat ani fyzicky, psychicky, mentálně, či energeticky.

Je to o tom využít svůj dar a převzít zodpovědnost za lidi, jež mají nastavení k tomu logickému JÁ – prokouknout je a postavit se k nim tak, aby nám jednoduše ubližovat nemohli. Vidět dualitu dává možnost přestat hrát jejich hry zcela přirozeně. Také mi připadal život zde jako zvláštní místo, kde jsem si přišel jako omylem poslaný balík, který si nikdo nechtěl vyzvednout.

Jste především takoví, jak se sami cítíte a to jak se cítíte se dá změnit jak zevnitř, tak i z vnější, vše spolu souvisí. Důležité je sebrat odvahu a udělat krok, pak už stačí postupně jít. Nestačí abstraktní představa a pocit, musí to být opravdové. Abychom se posouvali, je třeba měnit na rovině jak srdce a mysli, tak i činů a hmoty. Vše se prolíná – činy i víra tvoří opět celek.

Pokud je v životě a v lidech obojí, lze si vybírat, jestli chceme být povzneseni nebo udupáni. Pravdou je, že to udupání nám ukazuje možnost chopit se všeho jinak a vzít si z života ponaučení a zkušenosti. Píši tento článek proto, abyste nemuseli tolik vnímat druhé a začali vnímat sebe.

„Abyste nemuseli být udupáváni a stále ve střehu jaký kdo je a jak to má. Je třeba obezřetnost, ne ustrašenost, strach nám zde absolutně nepomůže, naopak. Strach přitahuje své obavy k jejich naplnění.“

Kdykoliv někde jdete, kde je vaše pozornost? Tam někde venku? V lidech kolem a strachu z toho co se stane anebo u vás? Přejete si, aby se věci daly do pohybu sami, anebo pro to něco děláte? Vše co si do sebe pouštíte na vás působí a ovlivňuje to vaše zdraví, vaše chování, psychiku a také vyzařování.

Podobné přitahuje podobné, proto ať cokoliv děláte, je třeba vnímat především svoji energii. Uvědomit si jaká je a jestli je vám v ní dobře. Ne se přelaďovat podle okolí, je to bludný toxický kruh, z kterého je třeba odejít. Vymanit se z něj, začít u své zodpovědnosti za naši náladu a vyzařování.

Máme možnost díky uvědomění a práci na sobě měnit svět, uzavření lidé se zaměřením jen na sebe se také nechávají ovlivnit, ale neuvědomují si to a je to pomalejší a složitější proces. Učí nás svým příkladem, jak být odolnými lidmi. Bohužel to běžně nemají zase skloubené s emočním centrem a tak se stávají bezohlednými. Myslí na sebe a své zájmy, nevidí bolest druhých.

Být citlivý však není slabost, ale velký dar a velká síla! Toxická společnost vytváří toxické prostředí plné toxických lidí, pokud si však dokážeme udržovat vyživující energii uvnitř sebe a dokážeme s ní efektivně hospodařit, měníne tím svět! Je to ohromná a nádherná práce, která nám přinese možnosti, jak zde uplatnit své poslání a své dary – jak být štastní!

Mluvím o přirozené práci na sobě samém, kdy na nás jedy společnosti neplatí. Kdy se po urážce můžeme přirozeně usmát a odejít. Vše co kdo dělá destruktivního, dělá ze svého vlastního ublížení, protože to jinak neumí. Lidé přenáší bolest, kterou si v sobě nesou a ta koluje. Stejné je to i s radostí a úsměvem – opačná energie. Ve všem najdeme dualitu tvořící celek.

„JEN TY, JEŽ TEĎ ČTEŠ TATO SLOVA ROZHODUJEŠ, JESTLI ENERGIE ZACHYTÍŠ A NECHÁŠ KOLOVAT, NEBO JE NECHÁŠ JEN PROJÍT KOLEM“

Jak už jsem řekl, je tu obojí a dá se s tím pracovat, je tedy načase otevřít oči a převzít zodpovědnost za to, jak se cítíme. Naslouchat sobě, své intuici a svému přání srdce bez ohledu na to, co si o tom myslí nakrknutá nevěřící společnost kolem, protože pak přijdou ti, jež s námi opravdu rezonují. Kde bude nejvíce krásné a vyživující být s otevřeným srdcem, naladěním se na druhé s pozorností jak k sobě, tak k nim a do prostoru, který bude přirozeně výživný. Tito lidé a tyto prostory existují a čekají na Vás!

Najednou bude možné mít kolem sebe podporující a krásné lidi bez toxicity společnosti, ale něco to stojí. Je to cesta seberozvoje a duchovního růstu, který nese ovoce. Nelze to bez toho, protože jak už jsme si řekli – podobné přitahuje podobné a stát se zde vyrovnanou osobou znamená srovnat obě centra do rovnováhy. Hmotu i empatii, logiku i lásku.

Prolínají se tu tak dva světy, které jakoby žijí zároveň na této planetě, prolínají se, ale téměř se nevidí a nepotkávají. Nemají si co říct a na co reagovat – zákon přitažlivosti, kde zároveň opačné energie tvoří celek – jin a jang. Jak by se hádali hádaví lidé, když vás jejich pohled, energie, řeč těla i mysli nevytočí a dokážete projít s vědomím sebe sama?

Ani vás neuvidí, hledají někoho jiného, podvědomě hledají člověka, který od pohledu není ve své vnitřní síle, protože ten se bude hájit a hádat. Tam bude možnost nějakou energii ukrást, když ji sami nemají – děje se to na nevědomé úrovni, ti lidé za to jinými slovy nemohou, neumí to jinak.

..V této chvíli Vám doporučuji se zastavit a zamyslet se..

Je prostředí kde jsem výživné a podporující? Lidé kolem mě? Mohu to nějak změnit? Mohu začít u sebe kontrolovat, čemu a jak věnuji pozornost a mít možnost volby?

 ..Čas na zamyšlení..

Je to naše volba přátelé ☯️ Jak se cítíme a jak se budeme cítit? Na to znáte odpověď jen vy! Vy, jež čtete tato slova v této chvíli.

Já na to dříve odpověď neznal, dokud ji neznáme, jsme manipulativní a ovladatelní. Jakmile ji poznáme, převezme osud do svých rukou. Tu možnost máme neustále, vnímat sami sebe a přítomnost kolem. Tady a teď s neustálou částečnou pozorností dovnitř.

Pokud se zaměříme na přítomnost, myšlenky a pochyby mizí, mysl se stává klidnou a pozornou a pokud část směřujeme i k sobě, roste vnitřní síla a vědomá zodpovědnost za sebe, za své pocity a své pole.

Tam kde je nevědomost, je třeba převzít zodpovědnost. Je možné, že se s tím naše duše nesetkala a proto je to pro nás těžká výzva. Přišli jsme se zde naučit něco zcela nového a na jiných světech nemyslitelného. Zde je třeba hlídat si svou energii přirozeně, je to neustálá meditace života. Kdo ji objeví a žije, není již figurkou společnosti, kdo ochutná, už nemůže zpátky.

Je to jako červená pilulka v matrixu. Vím, jak těžké je začít, proto jsem vytvořil meditaci na přítomnost a otevření srdce, kde se slaďuje logické centrum s emočním. Rozhodni se sám, ty vybíráš pilulky, to jak se cítíš, to jaký je tvůj svět. Můžeš si nechat pomoct, můžeš se inspirovat nebo si také na vše přijít sám.

„Každý má zodpovědnost za své rozhodování a každé rozhodnutí nese své následky, jež otvírají další možnosti a další následky.„

Máme zodpovědnost za svou energii, ne za energii druhých, za tu mají zodpovědnost zase oni – každý má zodpovědnost za svou energii. Avšak lidé na nevědomé bázi jsou předvídatelní, čitelní. Pokud tě něco nebo někdo naštve – opět reaguješ na energii z vnější, je třeba si ji hlídat.

Ty určuješ na co reaguješ. Neznamená to, že nevidíš co se kolem děje, ale místo paniky a záchvatu emocí můžeš konat konstruktivně a zrovna tak můžeš nadávat a klít nad světem a situacemi – jít do opačného destruktivního naladění. Je třeba sice nic nedržet a pokud emoce jsou, prožít si je, ale vědomou prací bez odporu, ten vše jen zhoršuje a brzdí.

Tak jako je to se slzami, které vyplavují bolest – to co bychom v uzavřeném módu odmítání slz vstřebávali třeba i po celý život, to se odplaví mnohem rychleji, když si bolest a emoce dovolíme vědomě prožít. Je třeba nechat proudit vše přirozeně s vědomím, které se v tom netočí. Poučit se z minulosti, ale neklít nad ní a zrovna tak nebýt jen snílkem budoucnosti.

Přijetí a zaměření na přítomnost je jedinou cestu z kolotoče bolestí a fantazie co kdyby.. kdyby není, je to, co je.. kdyby je fantazie – nemoc mimo naši realitu. Když je pozornost v minulosti, energie nám utíká a zrovna tak život jež probíhá kolem nás – my jej nevidíme. Přehlížíme možnosti a nové příležitosti, kterých bychom se mohli chopit. S budoucností je to podobné.

Vždy je třeba pro vědomý přístup žít v přítomnosti a dávat část pozornosti dovnitř. Zvlášť u kontaktu s dalšími lidmi, vždy nás energie místa a lidí ovlivňuje, je jedno jak – důležité teď je uvědomění a přijetí, že se to děje a my máme volbu, jestli se chceme nechat ovlivnit, anebo ne. Vše kolem nás má tendenci utvářet, jak se cítíme, ale jen my rozhodujeme, jak to bude.

Příkladem může být, když máme z někoho strach, anebo nás někdo shazuje a my jsme podráždění. Zrovna tak, když my máme potřebu se vytahovat, někoho shazovat nebo pomlouvat. To jsou reakce na naše okolí, kde nám utíká pozornost a necháváme se manipulovat.

Podobné přitahuje podobné! Vždy vše co se děje uvnitř nás dopustíme a neseme za to odpovědnost, nic se neděje náhodou a tuto odpovědnost je konečně třeba přijmout! Chybí vám energie? Máte roztěkané myšlenky? Kam ji dáváte a kam zaměřujete pozornost, když ji potřebujete mít u sebe? Máme v sobě sílu i klid, je to v první řadě o vás, ne o tom, co se děje kolem.

My určujeme co si do svého pole pustíme, čemu věnujeme pozornost. Jakákoliv interakce na cokoliv je ovlivnění. Pohled – stává se vám, že uhýbáte, že se stydíte? Opět reagujete na energii druhých, místo abyste si hlídali svoji a zůstali vyrovnání. Svým způsobem je ovlivnění i úsměv a smích a to jistě nepříjemné ovlivnění není – pokud není falešný či kritický.

„Znovu podotýkám, že je to o volbě a uvědomění, čemu nasloucháme. Je to o naslouchání v první řadě sobě a svým prioritám, ne prioritám druhých!„

Žít v přítomnosti s pozorností k sobě je tedy za mě celoživotní meditací, jež nás bude obohacovat neustále.

Kromě přečtení si hlavních bodů Vám ještě mohu s radostí nabídnout dvě hlubší řešení k tomuto tématu! Jsou již odkazovány v tomto článku a jedná se o dvě meditace. Jedna je: Otevření srdce a objevení lásky v nás.

Druhá je čistě na přítomný okamžik: „Tady a teď“, tato meditace navádí k přítomnosti a jejímu vnímání skrz různé metody a techniky, které lze zakusit a následně používat. V této meditaci je navíc intuitivně v přítomnosti tvořená hudba Patrikem Kee. Obě meditace jsou velice silné a mají své zaměření, u přítomnosti je to prožitek na tady a teď a u otevření srdce je to o pocítění energie v sobě a také sladění obou zmiňovaných polarit – emoční i logické.

Hlavní shrnutí v bodech

1. Zákon přitažlivosti – podobné přitahuje podobné

2. Není třeba přebírat nálady a názory druhých, je třeba hledat své hodnoty

3. Máme zodpovědnost za svou energii, ne za energii druhých

4. Cokoliv na co reagujeme, je třeba dělat s částečnou pozorností k sobě

5. Kdykoliv se necháme rozladit, reagujeme pozorností na vnější okolnosti

6. Máme volbu na co a jak chceme reagovat – nemusíme reagovat vůbec

7. S pozorností na přítomnost mizí myšlenky a pochybnosti

8. S částečnou pozorností k sobě se navrací vnitřní síla a vědomá zodpovědnost